Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

středa 15. srpna 2012

Shrnutí uplynulého týdne (31.)

Pondělí: Dnes ráno jsem odjel na letní dětský tábor a hned odpoledne začaly najíždět děti. Byl to tradiční organizovaný zmatek, ale z pohledu rodičů jsme příjem dětí měly zvládnutý dost dobře. Hned na bráně stál jeden z vedoucích a rozposílával je za ostatními, oddílovými vedoucími. Já na táboře dělám částečně programového vedoucího a IT podporu (ostatně jsem to tu minule v nějakém příspěvku rozepisoval). Nemohu si nevšimnout jedné "podezřelé" změny. Hned tři vedoucí za mnou přišly a prý abych všechno nedělal sám, u IT podpory si stanovil hodiny, kdy podporu dělat nebudu....

Úterý: K úterku nějak není co říct, tedy až na to, že se můžeme stavět na hlavu, ale přesto se nám na táboře odněkud objeví průjem a zvracení, takže nastává opět zjišťování, odkud se nám to vzalo. Odpověď ale bude hodně jednoduchá - pokud onemocní právě jedno dítě, pak si to již přivezlo do tábora sebou...

Středa: Tak dlouho jsem se bál hovoru z práce, až doopravdy přišel. Dobře půl hodiny jsem poslouchal kolegu a kolegyni, co že to jako chtějí, pak jim nadiktoval, kde se najde ta správná ikona a zavěsil. Řešení na 5 vteřin, ale v praxi toto řešení přišlo po - údajně - 48 hodinách....

Čtvrtek se z pohledu práce v práci projevuje poměrně normálně, pouhý jeden hovor zvící 35 minut, ve kterém jsem se dozvěděl důležité novinky. Pátek = nic.

V táborovém dění se neděje nic neobvyklého, vše běží očekávatelně, něco možná lépe, něco hůře, ale cítím se pohodověji než v jiných letech. Něco se zjevně změnilo, ale co všechno?

Sobota a neděle proběhla pohodově a samozřejmě to co jsem napsal v předchozím odstavci bych mohl škrtnout. U některých spoluvedoucích se nezměnilo nic. Kritizují před dětmi práci ostatních vedoucích, ale na večerní poradě ani nekváknou...