Celý týden jsem stále na dovolené na dětském táboře jako programový vedoucí. Pár lidiček se nám tu v týmu protočilo, oficiálně mají méně dovolené a chtějí ji věnovat spíše rodině, nebo jim ji zaměstnavatel nedal v celku.
Jak se ale postavit k případům, kdy se údajně partnerka postavila proti tomu, aby dotyčný na 14 dnů jel na náš tábor, přičemž už tam jezdí bůhví kolik let? Snad mu to i zakázala? Přiznám se, že to netuším, jak bych se k tomu postavil.
Každopádně mě ve středu dostala kolegyně programová vedoucí, když mi přidělila roli v LARPu (čemuž jsem se úspěšně už pár let vyhýbal tím, že jsem si nabíral jiné úkoly tak, aby mi v době LArpu vyšly ony, nebo případně povinné volno). Potvůrka si vyčíhla chvilku mé nepozornosti :-)
LARPy pro tábor, kde je 50+ dětí, se dělají poměrně těžce, protože nikdy nebudete mít tolik CPček, abyste mohli děti dělit do malých družin a současně tolik vedoucích, aby každá družinka měla dozor od dospělého a ani z programových vedoucích nevytvoříte přehršel CPček, takže se na mě, ubohé osamělé CPčko několikrát vrhla skupinka cca 13 dětí doprovázených jedním vedoucím a jedním instruktorem, děti rozložené mezi 7-18lety. A teď se Peline předveď a samozřejmě to zahraj X krát stejně vždy ve stejném čase, protože v určeném časovém limitu ti přijde další skupinka a děti ti tam něco řeknou a ty improvizuj bez známky překvapení :-)
Ve čtvrtek a pátek jsme pomalinku uzavřeli všechny hry a sporty, já sám se pomalinku začínám obávat toho, co najdu v práci. Nikdo mi nevolá, což může znamenat, že je vše OK, anebo že mě nikdo nechce strašit těmi hrůzami, co mě čekají. Email oproti původním předpokladům nekontroluji...
Neděle a já jsem šťastně doma. Dospával jsem deficit...
