Úplně prapůvodně jsem si chtěl tento čas vyhradit jen na popis víkendu (prakticky zcela bezpočítačového, ale bohužel to nejde. Musím se totiž vypovídat ze šoku, který mě potkal ...
V pátek přišel update jednoho našeho programu (který měl dorazit ve čtvrtek odpoledne, ale nedorazil) a protože jsem chtěl vyrazit na S* opravdu včasně, abych si mohl užít volna co nejvíce ještě i v pátek, požádal jsem kolegu, aby to odbavil sám.
Tvářil se, že i on dneska krapínek pospíchá, ale prý to udělá na dálku. To byl pátek ....
V pondělí ráno mi do očí hned po příchodu do práce pad do očí "výhružný" email z našeho centra, že jsme po updatu nesynchronizovali data do centra. Říkal jsem si, okej, půjdeme v synchronizačním řetězci pospátku a zjistíme, že něco nedoběhlo, nějaká prkotinka, která lze snadno napravit (ručním posláním souboru).
Pche. Nebyl pořádně dokončen ani krok první, zálohování, což mě pochopitelně dožralo, aby pak přišel kolega a omluvil se, že to nezvládl, že usnul...
Tato příhoda mi naštěstí zcela nesmazala onen pozitivní náboj, který jsem si přivezl ze S*, po dvě dopoledne jsem pomáhal kolem domku kamarádů, za což jsem byl odměněn po oba večery buřtohněm a vínkem, no a sobotní odpolední procházka lesem s focením jedovatrých bylin za určitým úmyslem udělat si srandu ze svých přechozích fotek s boubami, byla vůbec to nejlepší.
Zjišťuji, že když "blbnu" sám se sebou a není nikdo, kdo by si ťukal na čelo a kritizoval mě, tak si odpočinu asi úplně nejvíce (o nabíjení energií nemluvě), zvlášť, když takto blbnu bez počítačů a jiných podobných udělátek....