Poseldní dobou začínám mít pocit, že je potřeba vyhodit rychlost, protože je toho na mě pocitově nějak moc.
Když už i na sobotním RVHP jsem si musel "narovnat záda" (čti - zavřít oči, lehnout si a jen naslouchat), tak to už je vysloveně výstraha před malérem. Následně mi bylo v neděli na hokeji zdravotně divno. Původně jsem si myslel, že je to z únavy a z toho, jak jsem nad tím přemýšlel, ale ouha, zjistil jsem že mám už minimálně dva dny nezobané léky na tlak.
Všechno se vším dohromady, a pak už stačí jen a jen skutečně málo, aby mě pak následně složilo i jen obyčejné povídání o metafyzice...
A tak, právě teď, na akci spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, mám s vědomím organizátora "vyhozenou rychlost". Ráno zapnu počítač, večer ho vypnu a po kole jistého turnaje přelosuji - za 4 dny udělat sedm losování se moc prací nazývat nedá. Po zbytek času chci být co nejvíce v přírodě, což ve zdejším okolí odpovídá pobytu v lese...
