Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

úterý 8. září 2015

Ukončený M-M

Ač ještě nemám venku všechny úmyslně zpožděné příspěvky (včetně i těch neúmyslně zpožděných - jež jsem ještě nenapsal ač jsem mohl), skočím na chvilku do historie vzdálené ztěží 2 dny.

Jsem už druhý den zpět z akce, a kamarádka I* mi zkoušela nadhodit nápovědou několik slov, abych mohl jedním slovem zhodnotit akci. A nějak to nešlo... Mimo jiné proto, že jsem jí vyprávěl vše hezké, co se mi na akci dělo (a i tak jsem pár "drobností" vynechal) a mluvil jsem dost dlouho.

To ošklivé jsem vynechal - noční jízda o hladu pro kolegyni, jíž se za pomoci ČD, respektive zpoždění vlaku podařilo na přestupu nastoupit na vlak jedoucí opačným směrem - sledování dvou lidí z různých mužstev, jež snad už jen při pohledu na první pivko se stávali agresivními z opilosti - bezmoc nad balením stanu za deště - vztek nad sebou samým, že jsem si včas nezajistil nocleh v penzionu jako loni.

Ale pak jsem si zkusil zhodnotit PLUSY, mimo jiné i za pomoci tři roky starého záznamu z akce M-M ve městě *Ž (Víkend v Ž*) a zhodnotil, že plusy převažují - zvlášť když spím daleko od pařících místností. A letos se mi to obzvlášť líbilo, protože jsem vystrčil v noci hlavu ze stanu a pozoroval hvězdy (byť byla ráno zima jako P***E), poslouchal jsem šumění blízkého jezu (jež dokázal překrýt šumění deště o druhou noc) a docela i spal. Žel beze snů, protože mi nějaká drobnost vadila a nevím pořádně která, která mi kazila chuť dlouhodoběji být ve spánku...