Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 13. září 2015

Slibuji dnes přede všemi ...

Slibuji dnes přede všemi ... že si nebudu vymýšlet krizové scénáře, protože jak to tak bývá, tak se ty konkrétní krizové scénáře, jež nevycházejí z absurdních nepravděpodobných situací, docela rády plní. Alespoň mě....

Vše začalo nevinně, kdy jsem k fyzickému dárku dostal i dárek - písničku na přání - a prý: "Poslouchej v tento konkrétní čas, mají těch písniček hrozně moc na dnešek, ale tvoje už zazněla v dnešní upoutávce"

Smál jsem se, že nemám žádné rádio a že to budu poslouchat přes počítač a protože mám sdílený internet vzduchem, tak určitě bude pršet a internet nepůjde, ale kamarádka správně namítla, že mám přece mobil (v jejím případě myšlen služební s internetem). Ano mám (soukromý) mobil, k němuž se připojí sluchátka jež slouží jako anténa, naladí se přímo FM vysílání a tak jsem souhlasil.

Můžete hádat jak to dopadlo - před začátkem pořadu pršelo, internet "kulhal" a tak jsem si šel hledat sluchátka k tomu mobilu, který jsem si prozřetelně už ráno nabíjel. A pak jsem sám sebe musel vyslat na cestu po městě za jednou věcí, kterou jsem potřeboval na další den. A musel jsem si pro ni zajet zrovna v tu chvíli, kdy majitel oné věci byl doma. (původně měl být dotyčný u mě na oslavě, a tu věc donést, ale chytil mimořádnou šichtu)

Písničku jsem zachytil celou avšak jen větší část přání, neb mi nějaká budova zrovinka při jízdě autobusem zastínila signál