Jak jsem psal ve včerejším příspěvku, šel jsem ulehnout s radostnou ideou, že se v tichém koutku hotelu vyspím.
Zapomněl jsem ale na to, že jedna malá společenka je udělaná na široké chodbě přímo pode mnou a že nemá dveře. Stalo se očekávatelné - společenská hra pro dospělé skončila v jídelně hodinu po půlnoci a tak ti, co nespali v jiných budovách kolem hotelu šli kam? Ano správně...
Ve 3:45 se ozvala rána, jak již jeden nechodivý ... upadl, někdo ho sesbíral a odvedl. Samozřejmě mě ta rána probrala, což mě sice štvalo, ale protože jsem neměl úplně dobrý sen, tak jsem to nějak vzal, byť ani odvádění nebylo úplně potichu
Sobotní dopoledne proběhlo klasicky, jen mě lehce překvapil požadavek stihnout sedm kol turnaje ihned za dopoledne. Ale co už, turnaj jsem odsoudcoval, těch pár reklamací mě nezabilo. Stejně proběhlo i nedělní dopoledne s jiným typem turnaje.
Nemusím dodávat, že jeden z (očekávatelných) hlučících měl v sobotu dopoledne nějaké vtípky, které jsem ne zcela ochotně přijímal, v neděli mi po obědě jeden z kolegů potvrdil, že bych mohl onu závorku v první větě tohoto souvětí vynechat. :-( Na jednu stranu mě těší, že hlučel mimo prostor, kde spali všichni rodiče a děti, ale ...
Každopádně to dopadlo tak, že jsem svoji účast ve hrách ukončil v sobotu už v půl desáté a raději se stáhl na opakování Stardance (jež jsem si udělal v rámci Internetové kopie přímého přenosu). Což zamrzelo pořadatelku večerní hry pro dospělé a mě to pak chvilku mrzelo, že to mrzelo pořadatelku...
Stejně mám stále dojem, že se stále potácíme na hranici, kdy možná přijde průšvih a možná ne. Mé rozhodnutí tedy trvá - nechci být ve vedení ani v kontrolní komisi
