Jeden rychlý příspěvek než vyběhnu do práce :-)
V mém dnešním snu, jež byl REMAKE hned několika snů se děla věc přímo neuvěřitelná - zmíněná v nadpisu. A přitom sen začl nenápadně.
Jsme v tělocvičně a zrovna skončia hodina čehosi a nyní nastal čas na to se osprchovat, převléknout a odejít. Jdu do mužské šatny, kde potkávám několikero mužů, ale nejjasněji poznávám Milana z pobočky F* v mé reálné práci. Něco pronese, já odpovím a pak odejde. Já za ním o pět vteřin později.
Za závěsem je však ženská šatna, takže cuknu zpět a omluvím se, ženský hlas poslední přítomné odpoví, že už je hotová. A tak vstupuji opět do této části tělocvičny a skrz dveře vyjdu ven.
Ocitám se okamžitě v přístavku vypadající jako venkovská zastávka autobusu kdesi v polích a sotva zavřu dveře si uvědomím přítomnost autobusu za mými zády. Ostatní už do něj nastoupili a já se do něj taktak vejdu, stojím u řidiče a dál nepostupuji.
Zajímavostí je, že autobus jest kloubovým autobusem, jímž jezdím ve hře OMSI ale současně je v barvách firmy, jež jezdí ze S* v čase, kdy jezdím domů. A taky je to kloubák. Kařdopádně se - stojíc u řidiče - připoutávám pásem, zřejmě abych neprolétl předním sklem, kdyby se něco dělo.
A pak se sen změní, kdy náš autobus vjel do města, kde v úzkých uličkách proti nám jde průvod jež se dá přirovnat k demonstraci. A je roztažen přes celou šíři vozovky. Takže neprojedeme...
Zajímavostí tohoto průvodu je, že ve druhé pětině relativně krátkého průvodu se lidi rvou jako koně a snad právě proto říkám: "Pomalu vpřed, projedem". Nemohu říct, že jsme neprojeli, na když jsme byli na konci průvodu, tak jsme akorát zpoza předku vyndali jednoho člověka, který nám nestihl uhnout a tu chvlku se držel nárazníku (alespoň tak to vypadalo, ale pokud bych si chtěl hrát na špionážní filmy, tak jsme propašovali člověka za průvod. Itento výklad by byl možný)
Problémem je že silnice je pokryta drobnou kamennou drtí, takže se náhle ocitám mimo autobus a pokračuji pěšky ve směru autobusu, do kopce, ale to už není silnice, nýbrž v lámavém kameni prolámaná a vyšlapaná stezka.
Nahože na kopci se ohlédnu doleva a právě zde při pohledu tímto směrem pronesu svojí větu: "Vypálený dům, to je v mých snech jasný symbol, když se opakuje". A skutečně tam stojí dům, který by se (s jistou dávkou představivosti) dal považovat za dům, ve kterém normálně bydlím. Další takto poškozené domy stojí opodál.
Ve snu nemusím hádat co uvidím, až se otočím (aktuálně) čelem vzad, i ve snu vím, že jsem v opakující se situaci. A skutečně, jeden dům je oplocen kamennou zdí a po něm přichází zelenkavě svítící duch. Ten na mě sešle kouzlo a promění mě, pocitově citím že se mi mění hlava v nějakého příšeráka a rozhodně se mi i změnil hlas, kdy říkám: "Heh, a nic lepšího neumíš". Onen duch se proměňuje v jiné bytosti ale já se stále čklíbím, ve stylu reklamy na PEPSI: "Nuda, slabý, nic moc"
A pak sen končí vnějším podnětem, tak nevím, jak to dopadlo. Soudím, že pro mě neslavně
