Mám za sebou další krásný víkend s pobytem v S* a současně i nějakého toho běhání po ingressu. Začnu asi Ingressem, protože tam je situace poměrně jednoduchá.
V pátek jsem v rámci přestupu v Praze stihl první várku portálů a dokud se mi nevybil mobil, "postřílel" jsem i něco z autobusů. V neděli jsem totéž stihl v opačném gardu a tím, že v Praze je portálů až přespříliš, našel jsem si další unikátní. Je to neuvěřitelné, ale nedělní součet ukázal již 292 unikátních navštívených bodů. Trošku mě to naštvalo, taky jich mohlo být už 300, abych měl medaili :-) Z celého víkendu mi zůstalo v ruce 51 klíčů od portálů.
To sobota byla zajímavější, protože také "bojuji" za medaili, jíž bych popsal slovy "kontinuelní práce", což znamenalo, že si u přátel na S* musím najít nějaký blízký portál. To bylo snadné, když bych kamenem hodil přes řeku, tak rozbiju lucernu před jedním z nich, ale obcházení ledové vody by mě stálo kilometrů asi tak šest, což by znamenalo že se na několik hodin vzdálím od práce. Ale podařilo se mi najít jeden, který byl dosažitelný snáz. V prudkém kopci od řeky...
Večer jsem to s kamarádem konzultoval a ten si nechal ukázat portály v blízkém městečku, byl překvapen jednou kapličkou na kraji města, o které nevěděl...
Víkend v S* ale nezačal úplně dobře, protože na přestupu v Praze bylo příéliš mnoho lidí a když kolem mě projel BUS s nápisem "náhradní doprava za ČD", bylo mi to jasné. Musel jsem tak vyřešit problém dvou front vedoucí na jedno konkrétní autobusové nástupiště. Už jsem to znal, proto jsem tu první - rychlejší - nechal být a postavil se do té druhé.Díky tomu jsem po odjetí prvního autobusu stál v té správné pro autobus druhý a tak jsem si mohl vybrat, kde budu sedět. Ale i náš autobus odjel našlapý po střechu.
Psí voříšek patřící kamarádům mě i v šesti letech vítal jako šílenec, musel jsem se nechat očmuchat, oskákat a olízat, takže se mi vyplatilo jet ve staré mírně opocené košili, která by tak jako tak potřebovala vyprat, čímž jsem si v důsledku ušetřil jednu věc na vyžehlení...
Sobota pak proběhla očekávatelně, vypomáhal jsem přátelům v akci, jíž dělali, což byla tentokrát tesařina. U toho se nádherně odpočívá, což mělo spolu s Ingressem za důsledek to, že sem prakticky počítač nezapnul. A večerní řezané dvojpivo s diskuzemi o všem a o ničem tuhle pohodu jen podpořilo. A právě o ni šlo...
Sny přišly, ale nic zvláštního či popsatelného...
