Co tak koukám na blog, tak jsem opět celý týden nic nenapsal a na neděli už má připravené video z OMSI.
Naneštěstí nemám připraveného nic hezkého, co bych sem napsal, ale naštěstí není ani nic ošklivého k napsání. To je takové docela pozitivní zjištění, dalo by se říci.
Ale to by nesmělo být pondělí a pohovor na koberečku u šéfa, kterým jsme prošli všichni z našeho oddělení. Mělo nám být sděleno, jak jsme hodnoceni a jaké osobní hodnocení nám z toho vyplyne (mělo vyplynout větší, protože teď v podstatě žádné nemáme). A tak každý z nás dostal tabulku, tam se oznámkoval... a nakonec toto bodování náš šéf přijal beze změn s dodatkem, že peníze na naše nová osobnka nstavená dle pravidel nemá peníze.
A tohle se vleklo celý týden jako smog českem, protože každý v práci řešil to, jak se k tomu postavil jejich vedoucí, jež v lepším případě tuhle frašku zrušil, v horším případě přikázal, aby se všichni hodnotili podprůměrně. Velice vtipné, pokud další pravidlo umožňuje podprůměrné (a horší) lidi vyhazovat...
Já mám za sebou i čtvrteční kafárnu a ta byla přímým opakem téhle odměňovací mizérie, byl jsem odměněn smíchem a dobrou náladou, jež šla nejenom směrem k I*, ale i směrem opačným.
Jen dneska, když to píšu, tak si říkám, jestli můj jásot nad uplynulým týdnem není předčasným. Nad pracovním týdnem ne, ten jednoznačně skončil. Ale ten kalendářní ještě ne.
Osobně neočekávám nic, co by bylo špatně, u mě to běží relativně normálně...
