Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 27. března 2017

Nezahraješ? Neodejdeš!

Tento sen se mi zdál v neděli ráno na S/* a začal tím, že jdu za I* (ale tentokrát je to jiná I*, než o které obvykle píšu) jež přijíždí s kufrem a jde do svého bytu, alespoň to tak v prvopočátku vypadá. Po otevření bytových dveří mi je hned jasné, že jsem se ocitl v bytě, který ale je spojen s blízkou restaurací, ostatně osvětlení v bytě ale i to, že procházíme kolem divadelního sálu o tom hovoří dost jednoznačně. Prohlédl jsem si hnedky i kulisy a převleky, což vše beru se stoickým klidem, i když je mi jasné, co se bude dít pak. (Osvětlení je děláno mdle svítícími zářivkami)

Ale to je ještě všechno daleko, teď prošla I* kolem pokojíku svého dítěte, pozdravila se s ním a vešla do svého obýváku, kde už byl připraven velký stůl (a pak ještě jeden) u kterého seděli hosté. A začal se slavit návrat I* současně s jejími narozeninami.

Když by ta oslava byla v pohodě tak bych byl v pohodě já, jenomže nebyla, jednak probíhala v počátcích noci, druhak jedna stěna obýváku byla nahrazena květinami a bylo vidět do restaurace ve vedlejší místnosti, no a potřetí se mi vůbec nelíbila světla na stropě a jejich funkčnost, respektive nefunkčnost.

Nejsem úplně v pohodě, vím to, takže ve 23:00 se I* omlouvám, že už je 23 hodin a že musím jít domů postarat se o mamku. I* to vezme  přikývne, ale současně se zvedne celý druhý stůj a prý "my taky musíme". Než jsem stihl dvakrát zamrkat, byla celá banda ze dveří venku, divže nevyvrátila dveře, jak pospíchala ven...

Nu, a já šel taky, v prvopočátku pomalu, ale už po východu z chodby bytu vím, že je něco hrozitánsky špatně, protože část té grupy, co zdrhla s oslavy se  teď pohybuje v příčné chodbě zprava doleva, ale už jsou zasaženi jakýmsi kouzlem, protože se tu vznášejí a rozhodně už nejsou neprůhlední. Zjevně odbočili blbě a teď se vracejí. Problém je, že v tom "blbém" směru byl východ....

Ještě že jsem si prohlédl možné únikové cesty, takže boční chodbou proniknu na jeviště, cestou na sebe hodím zástěru a ještě utěrku a pak už kličkuji v místech na jevišti kde, jsou střelně zbraně střílející proti mě, dělám u toho opičky a na závěr mi lidi zatleskají. Odcházím středem - hlediště. A za moment jsem venku - sen končí.

Co si o tom snu myslet, to nevím, ale značně mi ten sen připomněl práci a vztahy v ní...