Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 4. prosince 2017

Tři sny, které (asi) nebyly zapsány

Ke dnešnímu ránu se mi zdály tři sny velice rychle za sebou, všechny reprízové či předělané. Místa, kde se sny odehrávaly, však zůstala stejná.

Tábor


Jednoduchý sen, kdy v noci řešíme ubytování a nějaké ty dětské problémy, ale tentokrát to spíše diriguji, než abych řešil kdejakou kravinu sám. Což je oproti předchozí verzi tohoto snu změna.

Avšak pak vlezu se dvěma lidmi pod jednu chatu, jenomže...

Odstřelení hradu

Jenomže to už jinde jsme, je to jiná vesnice ... :-) Tedy podzemí hradu a s kolegy kladu výbušninu a časuji ji na devět minut, ale na poslední chviličku ponechám na doutnáku delší provaz a tlumeně říkám: "Na deset minut". Pak vylezu na nádvoří a dívám se do hradu, jež má tak složitý vnitřek, že se v něm nechá snadno ztratit. Povedlo se mi tam dostat jednu svou nepřítelkyni (žádná podoba s reálnými osobami) a plán je jednoduchý. Než se vyhrabe z hradu, tak to bouchne, zavalí jí to a bude od ní pokoj. Tato nepřítelkyně na mě kouká z velkého okna v patře prvním. Jenže v patře druhém je někdo, kdo ta nemá být a jehož bych měl/chtěl zachránit.

A zde se sen větví a tentokrát přišla ke slovu varianta - "pomož si sama, času máš dost, nemáš lézt kam nemáš" - tedy beze slova a bez hnutí v mysli jdu branou ven z hradu a jdu až do zatáčky jedné silnice ---

(ještě dodám, že varianta "pokus o záchranu záchrana a výbuch", či "pokus o záchranu a rozsápání od nepřítelkyně" tu už byly, včetně "pokus o záchranu a uník bez dívek v poslední chvilku", Zde tedy mé podvědomí stále hledá nejsprávnější volbu)

Studna v kolejích

Když docházím do zatáčky, tvářím se jako inženýr, jež obnovuje tramvajovou trať, jež z pohledu mě vedla vlevo vedle asfaltky, občas vedla po kraji asfaltky, a pak vpravo je les ohraničený zídkou ve výši kolen,hlína z tohoto lesa je o zídku opřena. Ostatně vlevo od trati je také ještě pár lesních stromů a pak nějaká loučka či pole. Jakmile projdu zatáčku, zjišťuji, že koleje, po kterých se zjevně hodně dlouho nejezdilo (žlábek zanesený prachem) jsou v jednom místě přerušeny a je zde přímo na střed kolejí nasazena skruž skrývající studnu.

Tento sen je o dilematu, jak vyřešit nedostatek vody a současně mít zprovozněnou trať, současně zachovat silniční dopravu a nezničit les, takže tu už byly varianty: Přenesení studny, Vykolejení s tramvají, doničení kusu lesa v zatáčce, vyjednávání s lesními lidmi, ....

Dnešní varianta skončila na: Nezasahovat, tramvaje jezdit nemusí

"Co na to říct?"

Tuhle otázku si pokládám, protože ve všech třech snech nechávám vše běžet samospádem, zasahuji jen minimálně. Je to nějaká přezvěst dneška?