Dneska jsem se vysloveně předváděl a to až tak, že kamarádka raději šla kouřit, aby posléze dodala, že mi zkoušela podávat pomocnou ruku a třikrát se mi natvrdo ptala "co tě žere'".... To byl výsledek celého dopoledne...
Kromě vánoční deprese (kterou mám dle blogu ZDÁNLIVĚ v tomto čase posledních několik let), mě strašili svým nereagováním kamarádi a když posléze reagovali, tak reagovali tak divně, až jsem měl pocit že je ze zdravotních důvodů ztratím do roka.
Ale co s tím? Prosté jsem v určitá období empatický více a pak se o své kamarády bojím a co si budeme nalhávat, blížím(-e) se do věku, kdy už se po nás Smrť začíná dívat..... A když máte málo
kamarádů, tak jich (brzy) bude méně..
Ale k blogu: Když jsem si ho prohlížel, zjistil jsem mimo jiné, že Z* se s A* nejenom na náš nátlak rozcházel od roku 2015. Tak rád bych teď psal, že už je definitivně od ní, jenže..... Ano, chvilku byl, ale už se opět přiznal, že s ní byl déle, než bylo nutno. Sice jeden den, prý aby si řekli své názory...
Jinak ano, až si s rodinou řeknu o štědrý večer dobrou noc, budu mít u počítače vìnko a budu zřejmě "smutnit" u nějaké hry, abych si půlnoční prožil z rádia bez všech rušivých elementů.............
Dnešní zápisek je trochu neuspořádaný a tak se pokusím vrátit do pátku odpoledne, kdy jsem nedal na doporučení kamarádky na rychlé zalehnutí a jal se připravovat vánoční video z OMSI. Hned, jak se rozjelo, tak jsem se nad vybranou hudbou okamžitě dojal, takže komentář začal později, ale po prvním odstanicování byl splín pryč a já video dal "na první dobrou" a jsem s ním docela spokojen, byť by ještě přeci jen mohl být o kousilínek lepší :-)
Dodatek ze soboty:
A pak jsem spal osm a půl hodiny až do rána, což je u mě vyrovnání světového rekordu...
