A tak vážnější událostí byla úterní odpolední část dne, kdy nám selhalo spojení na pobočku Q*, ale protože nebyl nikdo v práci, tak se na to přišlo druhý den ráno. A pochopitelně, jediný vzbuditelný technik jsem já... Po dojezdu v 7:16 na pobočku mě děvčata upozornila, že mám naruby košili. Bodejť by ne, vjel jsem do ní ráno ve chvatu jako had, aniž bych si uvědomil, že po vyžehlení se mi na ní nějaké cvočky sepnuli, bohužel ale ve chvilce, kdy byla košile naruby. Ale jako ok, stalo se. Ale zase jak jsem se naučil na tyto situace nahlížet z vícero směrů, tak proč mě neupozornili kolegové na pobočce A*?
Jen pro zajímavost uvedu důvod závady, že se nám na jednom zařízení smazala paměť EPROM. Jak se to stalo neví nikdo, ale zjištění, že se vyplatí vyměnit krabičku celou, než jen znovu nahrát tu paměť mě děsí. Ono na to totiž je potřeba speciální kabel, ta krabička totiž vznikla v době, kdy ještě neexistovaly USB porty....
Ve čtvrtek začla kafárna s kamarádkou o hodinu dříve, což už je co říct, protože jinak začíná až po pracovní době - prostě nás z práce vyhodili z důvodu tropických teplot na pracovišti. Ano ano, kolektivní smlouva je svině, kupovat nápoje pro pracovníky, nebo zajistit klimatizaci či tak něco je drahé. Po kafárně si ještě s kamarádkou vyměňujeme emaily, takže jsem se dozvěděl, že jsem byl živější než minule. Zajímavé, že bych se probíral díky tomu, že budu mít tu dovolenou?
Tedy dovolenou - tím že jsem na táboře jako vedoucí, tak je to taková dovolená/nedovolená, protože budu mít nějaké povinnosti, naštěstí nebudu mít oddíl, tudíž starost o děti prakticky celý den mít nebudu. Ale pokud budu nalosován k bazénu jako plavčík, tak si to užiju, byť jen v určitých časových blocích.
Každopádně to dopadlo jako vždy, obraceli se na mě v průběhu týdne různí jedinci, ale mnohým jsem musel říci - sorry, nemám čas, sorry, tohle šlo vždy mimo mě (diplomy už 15 let maximálně tisknu, ale rozhodně nepředpřipravuji) a tak přišel pátek odpoledne a já měl čas balit, což se mi pár let nepovedlo. Tedy povedlo, ale ve velkém časovém presu, takže jsem X věcí zapomněl doma. Např. v květnu megafon. ALe i tak jsem nakonec dobaloval v sobotu, kdy jsem chodil po svém bytě a dobaloval to, co mi padlo pod ruku, což byla třeba mabíječka na mobil a pak i mobil samotný. Ano, v noci jsem ho dobíjel, ale ráno s mobilem někam popošel.
Na tábor jsem vyjel s úmyslným 30 minutovým zpožděním, abych nebyl na akci první a očekával, že mě ještě něco na trase přibrzdí. Ano, dálnice mě přibrzdily o dalších 15 minut, které se ukázaly jako rozhodující. Přijel jsem o 15 minut později, než první íjedinci, kteří si tak užili přebírání tábořiště. A ani to pak nemuseli přefávat hlavní vedoucí, protože ta tu byla s nimi.
Pán v klobouku, tedy jeden z vedoucích, který k nám byl přidružen mezi posledními a pár lidí včetně mě ho nemá rádo, se opět vyznamenal, a dokonce strhl vlastní rekord. Od svého objevení se na táboře mě stihl naštvat po ulynutí deseti minut - vlezl do mého rozhovoru s místním správcem s tím, že nebudeme přeci hlásit výsledky naší sportovní disciplíny na "republiku" a ani na "mezinárodno". Svůj nápad zkusil na poradě vedoucích dovést do konce, ale byl smeten - propozice jsou dané a basta. Navíc na mezinárodní úrovni máme nahlášeno, že se konáme...
Měl jsem si zahrát na Sibilu: !Vidím situaci o dva roky později, kdy přichází požadavek, abychom turnaj hlásili na republiku i svět (protože ten kluk, kvůli kterému se to letos ruší, už bude mít výkony)
Jinak jsem vyfásl klíče od kuchyně a byl poučen správce o nefunkčnostech, takže až zítra odpoledne přijedou kuchaři, tak budu předávat pro změnu já. Ale co už, přijede mi kuchařka J*, tak budeme kafíčkovat a přivezl jsem si i speciální čaje, tak můžeme prostřídávat kafe a čaj.
Popis sobotní noci a neděle si, vyjímečně nechám na příští zápis...
Jinak ve hře jsem se zase o fous zlepšil, ale za tenhle výsledek může spolupráce s klukem, který mi dělal se svojí postavičkou podporu, Jinak tenhle výsledek najdete ve starším videu, které jsem zde zveřejňoval.
Toto je ono zmíněné video.
Ano, v obrázcích jsem trošku zpožděný, to musím přiznat, zrovna tento obrázek to dokládá
