Tento příspěvek asi doporučím číst až po dvaadvacáté hodině.
Jen si tak říkám, jestli jsem ho taky až po dvaadvacáté hodině neměl začít i psát...
Ono ostatně už to, že dění ze soboty a neděle (a dokonce i pátečního odpoledne) píšu a zveřejním až ve středu, o lecčems vypovídá. Dokážu ale přenést prožité do textu?
Oslava 85. narozenin, která se měla konat jeden den tak, aby to byl nějaký rozumný den, kdy mohou přijít všichni, se - pro mě nepochopitelně - musela rozložit do soboty a neděle, přestože se mamka narodila v pondělí a toto pondělí bylo také volno kvůli velikonocům.
Chápu, že se nekonala v pondělí, kdy by se jedna z mých sester špatně vracela do svého města a z oslavy by odjela předčasně, takže se přímo nabízela neděle, kdy mohla přijít i jedna má neteř, jenž pracuje na směny. Ale ono ne, oslava byla naplánována na sobotu i na neděli. Naštěstí jsem už vycvičen a tak jsem preventivně měl už od pátečního rána v lednici piva. Pochopitelně na ně došlo....
Už v pátek se totiž objevila má sestra z *P se svým manželem a se sestrou V*, prý byli na procházce. Takže jsem rozdal piva, a kafe. Při té příležitosti jsem zjistil, že jsem v ovocných pivech nealkoholických měl zamíchané i čtyři kousky alkoholických - pochopitelně ho dostala jediná řidička. Přišlo se na to relativně včas.
V pokojíčku jsem měl nastartované OMSI a těšil jsem se na natáčení, ale musel jsem ho o nějaké tři hodiny odložit, tak dlouho trvala návštěva na zotavenou po vycházce. Na to, že jsem se potřeboval navíc jen se sestrami domluvit na tu oslavu, co je potřeba dotáhnout, to bylo dlouhé.
Ale sledoval jsem i své sestry a onoho manžela. Něco se stoprocentně muselo odehrát, ale netuším co, protože se objevovaly v řeči zámlky, má sestra z *P byla málomluvná, tím pádem její manžel netrousil jedovatosti... Jenomže i sestra V* příliš nemluvila. Skoro to vypadalo, že došlo mezi všemi třemi k nějaké konfrontaci...
Ale manžel se v jedovatostech nezměnil, musel jsem si na to dát klasické pivo, abych se trochu otupil. Celou návštěvu jsem s nimi přežil v jedné místnosti.
V sobotu se celá trojice objevila znovu už v deset hodin dopoledne, a jala se nejenom smažit řízky k obědu a řízečky na oslavu, ale také připravovat bramborový salát z brambor, které jsem kupoval s kamarádkou I* (bylo mi vybráno dobře) . Tedy řekl jsem trojice, ale můžete hádat, kdo se neúčastnil...
Podezřívám sestry, že každá z nich okyselovala salát samostatně, bez toho, aby to té druhé řekla, protože o nedělní oběd se mi křivila huba, ale to předbíhám, protože o sobotní oběd byla sekaná s chlebem. A v sekané byla ukryta vejce vařená natvrdo, což znamenalo, že jsem musel jíst více chleba, aby se u mě neobjevila reakce na ona vejce.
Kéž bych věděl, kdy se mi ta moje podivná reakce na vejce objeví, protože jsem doteď nevypozoroval vzorec a to jsem od třetí třída základní školy časově už dost daleko. Tam se mi to objevilo poprvé.
Oslava se všemi, kdo mohl v sobotu přijít, začala v půl druhé a poslední trojice, ona již mnohokrát zmíněná trojice odešla v sedmnáct hodin. Byl jsem tedy velmi statečný, když jsem to vydržel tak dlouho? Ne, s manželem mé sestry z *P a se sestrou z P* je stále něco v nepořádku, jedovatosti manžela a chlubení sestry se konalo v tak malé míře, že to bylo viditelné, to přímo svítilo zářivým jasem (přesto jsem do sebe musel na ex v jednu chvíli hrcnout třetinku alkoholického piva, do té doby jsem jel na nealko)
Bohužel, jako by jejich místa chtěli zaplnit jiní členové rodiny, takže postupně jak přicházeli, tak VŠICHNI DO JEDNOHO, odmítali brát cukr do kafe z té hnusné moderní cukřenky, co nyní doma máme, protože tu starou si vzala má nejmadší sestra před lety jako památku na mamku, aby jí měla, až mamka odejde. Takhle trapně jsem se ještě nikdy necítil. Dotyčná sestra byla u toho....
Teď ve středu si už nepamatuji na všechny ty drobné jedovatůstky, které zaznívaly, vím jen, že jsem se tu a tam chodil koukat na počítač do vedlejší místnosti, kde na monitoru svítil obrázek Haibane Renmei, jenž se prostřídával s červenou tramvají KT4D na jistém nejmenovaném mostě. (Na to, že se mi tam točí deset obrázků jsem měl na tyto dva docela štěstí)
V neděli chodí mamka do kostela a tak se v sobotu na poslední chvíli řešilo, kdy naše trojice přijde na nedělní oběd. Naznačil jsem, že vyndám vysavač a kdo přijde první, může douklidit místnost. Můžete hádat, naše trojice se v neděli zpozdila.
O obědu a kyselé hubě jsem už mluvil a tak mohu skočit do situace s cukřenkou. Ne, má neteř a její manžel se o cukřence nezmínili, ale sestrou z P* a jejím manželem jim bylo řečeno, že by jim to kafe nemělo chutnat, protože je přeci slazeno z té cukřenky. Neteř jim něco tiše jednoslovně usekla, čímž u mě má velké plus, ale mě už bylo mizerně, takže jsem se v místnosti kde probíhala oslava vždy mihnul, a jako číšník se snažil, aby všichni měli co jíst a pít. Tedy všichni, jen neteř s jejím manželem, ostatní ode mě měli jen základní respektive prvotní obsloužení. Hehe, došel mi "turek", takže ti méně oblíbení měli náhražku.
O 90 minut později sestra z P* a manželem odjeli domů, aby to stihli "za světla" a za mírného provozu a ani neteř s manželem se nezdrželi dlouho, pokud jsem správně pochopil, byli oba po noční, takže je mi jasné, co jeli domů udělat - dospat se. Ale i mamka si té zamlklosti všimla a v neděli se odhodlala se zeptat. Sestra z P* řekla, že poslední dobou necítí potřebu mluvit (učitelka v důchodu)
