Přemýšlím, jak začít popisek tohoto týdne, ale pracovně jsem si připadal, jako o dovolených, protože v tomto týdnu věčně nějaký můj kolega chyběl.
V pondělí na zasedačce pobočky A* běželo nějaké mimořádné setkání, neboť jsem tam měl připravit notebook a u některých židlích bylo napsáno "vyhrazeno pro GŘ". Příprava notebooku mi ale místo klasických pět minut trvala o třicet minut déle. Nechápu to, ale "Japonec SamoSeTo" odinstaloval prostředí potřebné pro jeden náš služební program.
Úterý jsem relativně přežil, ale uvědomuji si, že na mě po obědě padla únava - jídlo bylo příliš zdravé. Odpoledne jsem pak řešil záhadu, kdy v androidím Outlooku nešly některé zprávy přečíst a prý to dělá u konkrétních odesílatelů. A hned bylo na zjišťování zaděláno.
Středa pro mě začala už ve tři hodiny ráno, kdy mi přišla spánková přestávka, takže jsem slyšel, jak se má mamka šourá na WC, pak z WC a pak zvuk pádu. Vyletěl jsem z postele jako vichr a jal se mamku zvedat, neb nejevila ochotu vstát sama... (něco málo k tomuto dění Walk Across 3.) Pokud jsem posléze usnul, tak si to neuvědomuji, takže jsem oproti včerejšku raději jel do práce autobusem, v úterý jsem šel pěšky...
Zjevně se ale středa měla stát dnem, u kterého budu na jeho konci vrtět nevěřícně hlavou, jak je to možné.
Představte si: Projektový manager, který připravuje bezpečnostní dostavbu na jedné z našich poboček. Oběhám to s ním a ukážu mu problémová místa, která musí do projektu zahrnout. Projektant, který tam byl si to poznačil, nakreslil projekt a poslal ho našemu projektovému manažerovi a ten to přepinknul mě. To vše se dělo v minulém roce. Teď se a to našly peníze, vybral se dodavatel, a ve středu jel zástupce dodavatele s tímto projektovým managerem na onu pobočku, a...
Projektový manažer věděl, že bych ho (znovu!) seřval a tak zavolal na jedno z našich oddělení a škemral o to, aby mu kdokoliv poslal cokoliv k projektu, že on to nemá.
EeEeE ?!?!?!?
Čtvrteční kafárna logicky byla o snech, které jsem zmiňoval v předchozím pokračování, ale došlo i na to, že jsme probírali i dvě věci, kterým jsem se chtěl vyhnout, respektive jedné jsem se chtěl vyhnout a na druhou jsem nebyl připraven - protože jsem naznačoval možná pokračování snu (ZÁSADNÍ CHYBA) a také, jak jsem nastřeloval ono datum, kdy nejpozději sen proběhne, včetně odchylky
Poznámka: Příště musím buď přidat +5dnů, nebo si pořádně zjistit, jaký den v týdnu je výsledné datum
Pátek jsem měl studenta v projektu "Jeden den jako pracující dospělák" (nebo tak nějak se to jmenuje), takže jsem ho protáhl po pobočkách A* a B* a pak předal kolegovi Z* kde zkoušeli sestavovat přenosné počítače, pak jsme šli na oběd a než jsme se rozkoukali, byl konec. A já se bál, aby se nenudil :-D
V tento den jsem ještě stihl volby a střihal další výukové video, které se mi podařilo zveřejnit v neděli odpoledne na RVHP, ale to předbíhám.
V sobotu brzy ráno jsem vyrazil na akci spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje. Kdysi jsem na tento typ akce jezdil už v pátek v podstatě na noc, tentokrát jsem to neřešil. Mělo to své výhody, když by se páteční noc zvrhávala v noční řev, ať už s pomocí alkoholu, nebo bez, tak bych spal na akci blbě. Prostě vyspal jsem se, a protože jsem vyjel sakra včas, měl jsem náskok a mohl sledovat tradiční squadru, která byla vzhůru (ta část, co obvykle nepije) . Okamžitě jsem musel zapojit tiskárnu (tiskli si jiní, já udělal jen prezenčku) a čekal na akci.
Kupodivu jsem první schůzi nemusel řídit a tak jsem si ji relativně užíval. Tedy přesně do doby, kdy jakožto člen jistého orgánu slyšel věci, které jsem snad ani slyšet nechtěl, což potvrdilo můj názor, že opětovně do tohoto orgánu už nechci být zvolen. A to jsem se původně do něj nechtěl hlásit z důvodu únavy...
Tato schůze končila ve 12:30, druhá schůzka měla začít buď v 16 nebo 17 hodin a tak jsem si blbnul chvilku v OMSI, chvilku jsem pospával na spacáku, než mě vyhnal vichr co bývává před deštěm (ten nepřišel)...
Druhá schůze započla a já byl rozhodnut na tomto přerozdělování úkolů (nijak jinak se tato schůzka k letnímu táboru nedala nazvat) nijak nezasahovat a v podstatě čekat, co na mě vybude za úkol - zdali na mě F* nezapomněla, tedy hlavně na mé požadavky. Příjemně překvapila.
Bohužel, styl přípravy akcí, na které jsem byl natvrdo nadelegován mi dávají najevo několik signálů, který mám i odjinud. Asi jste každý viděl takový vtipný(?) obrázek z testu matematiky v letech, kdy v roce 1970 je nejsložitější a cca po deseti letech jsou úkoly zjednodušovány, až při předposledním úkolu jsou jim nabídnuty tři možnosti, a v posledním úkolu je "vybarvěte čtverec" a v úkolu je to jediný obrazec... Tak přesně tak se letos poprvé zachováme, protože jsme zrušili rozřazovací turnaj.
No a pak jsem se přihlásil ještě na jeden úkol jako garant, a u nějakých dalších budu "dělňas". Z těch hlavních úkolů to tedy vypadá:
- lampář
- nosič materiálu do kuchyně
- hlasivky+organizátor (budíček, večerka, rozcvička)
- hlavní rozhodčí (čti: ten blbeček co umí obsluhovat losovací SW)
- náhradní rozhodčí na fotbal
- bazénový technik
- IT technik
- hospodář teoretik (čti: blbeček, co umí na e-shopu naklikat potřebný materiál)
A pak přišel konec a začalo se čekat na začátek hokeje (letos lakrosové finále ještě není). A ve mě se honilo tolik myšlenek, až jsem z toho byl zmatený sám, pak docela deziluze z obou schůzí, pak trochu rozlámání z toho, že mě bolí rameno (v pátek ráno jsem se vzbudil s docela slušnou bolestí). No a pak se k tomu přidala nechuť mých příbuzných postarat se o cestování mojí mamky za mé nepřítomnosti, pak mi na mysl přišel alkohol... až jsem začal mít chuť jet domů, ale pak myšlenky, co by mě čekalo doma, kdybych dělal obvyklé věci, mě taky příliš netěšily.
Nakonec jsem dojel domů, chvilku koukal na televizi, čímž mi utekla herní seance s kamarády, pak se o něco pokoušel v OMSI...
V neděli se mi povedlo dopoledne odzkoušet v OMSI ono podivné zasekávání tramvají, kdy se mi povedla najít kombinace, kdy se toto dělo už jen na konečných. Odpoledne jsem dopisoval blog, tento článek a hrál na RVHP.
Od té chvíle až do chvíle zveřejnění se neobjevilo nic nového...
