Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 23. února 2020

Shrnutí uplynulého týdne (8/2020)

Další týden je skoro za námi, tedy kromě právě probíhajícího RVHP  a nějakého toho večerního hraní a přípravy do práce...

Hodně jsem uvažoval, že toto shrnutí bude úplně poslední, respektive úplně poslední veřejné, protože jsem byl zaujat určitými shodami okolností.  Je to totiž problém veškerých textů a obrázků, které kdokoliv kdekoliv zveřejní. Vždy se najde situace, při níž může být obrázek nebo text zneužit, aby vám v něčem ublížil.

A právě takový pocit jsem měl v úterý ráno, kdy jsem byl na pobočce P* celý den hned od rána, kdy se ozval jistý člověk, a zachoval se tak, jako četl  předchozí shrnutí a chtěl ukázat, že umí být hnusnější, než ...

Ostatně i proto jsem zkoušel vyhazovat příspěvky o aktuálním dění, abych pak dneska nemusel nic popisovat.

Pondělí bych mohl zkrátit na hlášku, že jsem byl s jistou kamarádkou v divadle na hře: "Kočka v Oregánu" a s onou dívkou mě vidělo tolik kolegyň, že si v úterý měly o čem povídat, a já měl ony dozvuky ve zbytku týdnu taky - kdy mě chválily, že mi to v kvádru slušelo. Dotyčnou dívku jsem vydával za sestřenici....

Hra samotná také vyvolávala dodatečné emoce, překvapivě hodně lidí se mě ptalo, jestli se mi to líbilo. Zajímavostí bylo to, že se ptali lidé, kterým se to nelíbilo, zřejmě čekali něco jiného. Těm, kterým se to nelíbilo vůbec, se nelíbila už první slova jedné z dam, kdy hovořila o politice. A že kvůli tomu do divadla nešli. Pche, po dvou větách jsem pochopil. že hraje zájem o politiku, ale ve skutečnosti jen papouškuje prázdná hesla, tudíž její hlášky k politice nejsou důležité, naopak důležitá je reakce dalších herců....

To byla ta lepší část pondělí, odpoledne jsem totiž byl v tak mizerné náladě, že jsem rozčílil a znechutil několik lidí, až mě musela kolegyně klidnit. Ano, opětovně problém kolem rozpadnutého páru, o němž jsem psal v minulých souhrnech.

Byl to ostatně i jeden z důvodů, proč jsem byl celý den na té pobočce, už jsem to měl nahlášené dříve (otázkou je u koho všeho, protože mi pak zrovna kolegyně Š* vynadala za neinformování), ale po pondělních extempore jsem odvolal oběd i i objíždění dalších poboček.

V úterý večer proběhla příhoda s kolegou (Live se záchranou klíčů), při níž jsem pochopil, že jsem ještě stále psychicky rozvrkočen, 

Nebylo mi psychicky dobře, a to ani v úterý večer, kdy se začalo ozývat i nachlazení. Sig day ve středu to jistil. Zkusil jsem něco doma udělat, ale v podstatě nic jsem nedotáhl...

Důležitá poznámka: SigDay jsem plánoval už mnohem dříve, kvůli zásilce, která mi měla přijít. Nepřišla dodnes. A tak se hodil na vícero věcí :-)

Díky tomu ale kolegyně nevěděla co se mnou je (protože sigday se mohl rozvinout na delší nemoc a zjevně jsem ji zapomněl o plánu říct) a tak si na čtvrtek objednala auto na výjezd na pobočky F* a Q* ... a já už jí přitom nechal, protože jsem stále nebyl duševně srovnaný a nerad bych ubližoval jisté další kamarádce. Alespoň byl čas dorovnávat počítače na pobočkách A* a B*. To se mi snad podařilo, byť ne stoprocentně.

A nevěděla ani o kolegovi, který si vzal ve středu dovolenou, takže byla na práci sama. Jí to kolega pověděl až o polednách,..

Prostě a krásně - komunikace v tomto týdnu vázla.

A tak jsem do blogu napsal to, co mě "honilo" po nocích - Tři sny

Tím tento týden prakticky skončil...