Mám-li nějak zhodnotit prakticky celý týden s antibiotiky (měl jsem od minulého pátku, vyšly mi do pátku tohoto týdne včetně), tak mohu popsat postupné zlepšování. Ve středu ráno jsem si už říkal: OK, jsem zdravý.
Ležíc v posteli jsem si opakoval : Nekašlu, začal jsem spát v bez přerušování a v délkách obvyklých. Pak padla otázka, co natočit na středu. Neměl jsem žádný nápad, takže jsem se vybatolil z postele, že alespoň pro začátek zapnu velký počítač. Prudký záchvat kašle mě ale vrátil hodně rychle do postele....
O hodinku později, kdy jsem už měl natočeno, jsem na to kápl - záchvat kašle mám v okamžiku kdy měním polohu z ležmo do sedu a naopak. Snažil jsem se proto vstávat jen na nezbytnou dobu...
Video tedy bylo venku a reakce těch, s nimiž se přátelím více, byla jasná: "Je-ti líp, ale nejsi zdráv, je to slyšet na hlase"
Všiml jsem si ale i jiné reakce, které jsem tak úplně nerozuměl, ale přišel jsem na to při točení videa ve čtvrtek, jež nakonec vyšlo v pátek (viz předchozí zápisek), kdy jsem si uvědomil, že ve svých reakcích na emaily a další zprávy na různých komunikátorech, jsem byl naladěn na "já já jupi jupi já" a nějak moc jsem nevnímal. že i ostatní tu a tam napíší něco o sobě a chtějí bolístku pofoukat. Psali mi sice o bolístkách všichni v součtu o dost méně, ale...
A tak jsem získanou dobrou náladu ze čtvrteční a páteční jízd tramvají a napsal všem, kteří se s nějakou bolístkou svěřili, omluvil se ... a trošku si tak vyčistil svoje svědomí...
Bohužel to všechno bylo jen takové "vyčištění stolu" předtím, než v sobotu zazvonil telefon a oznámil úmrtí paní, které jsme celý život říkali teto. Byla to úplně poslední žijící kamarádka mamky z dob mládí.... Nemusím říkat, že následovalo slzavé údolí a utěšování. A pak taky trošku "křiku" na mamku, protože se tomu příliš poddala - upozornil jsem ji na další pravnouče, které se má narodit za nějakých pět měsíců. Byl tedy stanoven "malý cíl" proč žít...
V neděli nebylo mamce opět dobře, takže jsem z nedělní premiéry neviděl nic...
Podařilo se mi do mamky nacpat prášek, po kterém se slušně potila, což ale znamenalo, že mamčiné hlášky "mě nic není" ztratily na důvěryhodnosti, zvláště proto, že přišel zrádný kašel. Mamka nekašle příliš často, ale když se holt uvolní trocha hlenu a ten jde dolů průduškami... No prostě - v pondělí budu volat doktora a bude...
Co se týče jízdy, šlo mi to lépe jak minule. Zrovna losuji, co půjde dál - další levostranka, letiště nebo Nizozemí?
