Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

úterý 27. dubna 2021

Hotel Paradise, nebo Úřad práce?

 Tenhle zvláštní sen má takové časově zpřeházené dění, ale dá se to vysvětlit... A na začátku dodám, že je to remake snu... Sen se mi zdál ze soboty na neděli u kamarádů na S*

... A tak tedy pracuji jako [???]*1 na Úřadu práce a k sobě do kanclu jsem si v noci(!) zavolal údržbu. Přišel "pat a mat" (čti: údržbáři na baterky) , v reálu skuteční údržbáři naší skutečné firmy.  Jeden z nich nahodil oba jističe (kdo viděl v reálu staré hliníkové rozvody se starými jističi, tak to byly přesně ony) a světla nenaskočila. Naopak se přerušovaně ozýval hovor, jakoby tři různí lidé mluvili do vysílačky.

Mě, ale i údržbě to nepřipadalo případné, aby se místo rozsvícení světel ozýval zvuk vysílačky blízkého nádraží (tak mi to ve snu připadalo), takže údržbář P*K*  *2 se dotkl prvního jističe a chtěl ho zjevně shodit dolů a pak nějak řešit. Vysílačka zrovna promluvila a údržbář se na tom jističi doslova klepal, jakoby jím projížděl nepříjemně velký proud. Druhý z údržbářů, R*Z* se nestihl zmoci na nic, první odpadl a odpotácel se do zapomnění. A to doslova, protože jsem za ním vyběhl na chodbu a volal na něj, jestli je OK. Viděl jsem ho zapadnout do boční chodby a tam zmizel...

Jak jsem se ve  svém povolání na tomto podivném místě vůbec ocitl a proč?  Co tu vlastně dělám? 

* flashback *

Byl jsem v noci kdesi v cizině *3 a bylo jasné, že musím najít hotel a v něm práci. Vlezl jsem tedy do zvláštního paneláku, na který byly nalepeny různé přístavby, na nepravidelných místech byly neony a balkony, prostě taková divná směska, jakoby někdo bouřlivě přistavoval, když byl boom. Čeho boom, to vysvětlím později...

Vlezl jsem do paneláku prvním vchodem, kde byly tři přepážky, nedalo se nikam jít dál. Hned první úřednici říkám: "Jsem PelinLakris a dneska mám první den dělat na úřadu práce". Dotyčná mě poměrně hrubě odbyla, že mám zapadnout vedlejším vchodem a ztratila o mě zájem.

"Ty náno jedna nafoukaná, s tebou že mám dělat?" řekl jsem (si) při odchodu ven a našel si druhý vchod.

Zde se mě ujala jiná paní a vedla mě do místnosti bez oken v přízemí, otevřela ji a řekla. "Tady budete spát". No jo, ale kde, protože všechna kanape byla zabrána, zabrány byly přistýlky. Dokonce i malé přistýlečky, kde spaly i děti. "Ty už si [byl] přeci dospělý?", říkám jednomu z dětí.

To už se ale projevovalo to, co tato budova umí, jen se to trošku začalo zvrhávat. Takže když jeden z číšníků vstal a šel za roh místnosti na záchod, odkud se náhle ozvalo "né šikmá plocha néé...ééé" a pak klouzavé postupně utichající zvuky.... Postel pro mě byla volná.

** konec flashbacku **

Každopádně my zaměstnanci této podivné budovy jsme měli dělat leccos, děcka poslíčky, my dospělí nějakou tu údržbu či obsluhu. Ale tu a tam jsme mohli využít nějaké speciality, co Hotel Paradise nabízí. Typicky tak, že muselo být zrovna na atrakci volno a spíše jsme měli nalákat "normální" obyvatele hotelu, any se zúčastnili.

Takže létání s křídly, potápění, soutěže, a to vše i s případnými supr cenami (omládnutí apod.), pokud bychom místo tréninku šli do soutěže...

Všechno by bylo v pohodě, pokud by občas nedocházelo k nehodám, konkrétně k úmyslným nehodám. Ale ne při tréninku, to až při soutěži. A tak na konci mého snu plavu  v kovovém obleku a snažím se odradit potápějící se skupinu lidí proplouvající podzemím (občas je nutno udělat žabku přes suché místo, když jsou odděleny dva různé bazény) aby pokračovali dále v závodě na rychlost a pořadí v cíli. Ono občas bylo možno narazit na žraloky, či jiné věci, které vás ze soutěže vyřadí.

Samozřejmě je nezastavím, snad si myslí, že je chci odradit od soutěže, abych mohl já nečestně vyhrát a než se rozkoukám, jsou pryč. Na konci "levelu" se dá vylézt z vody a zvolit pokračování. Jedna část mého já by možná chtěla přejít z levelu 23 do levelu 24, ale protože se tu objevilo i tlačítko "DOMŮ" *4 ...

Okamžitě po stisku tlačítka se probouzím na S* do přicházejícího úsvitu.

====

*1 Jak popsat pár slovy mojí práci? Tentokrát to nejde, v tomto remake není vidět nic, kromě slabého náznaku v první scéně snu... V jiné verzi snu to byla "čísnická chodbová děvečka pro všechno", rusky to vystihuje spíše výraz "děžurná"

*2 Údržbáři se v průběhu let (remaků) mění, ale vždy je to reálný člověk z mého okolí. Ostatní lidé ve snu, až na občasné vyjímky v některých remake jsou zcela cizí.

*3 Všechny remaky mají různé začátky, jak moc jsem ztracen v čechách (zabloudění do "německé" části města), jak zoufale hledám práci... Nebo naopak jak se tvářím, že hledám práci. Je to i o tom, zda už dopředu vím, co mě čeká, či jdu někoho konkrétního zachraňovat. Anebo zda jsem v cizině a chci se ubytovat tam, kde ostatní...

*4 Ano, to jsem ve snu nezmínil, protože to v něm tentokrát vůbec nebylo zmíněno. Vchod, kterým se vešlo přímo do onoho hotelu za prací, se velmi často ztratil a už nešel nikdy najít. Ostatně i proto jsem narazil na ono dítě, které mělo být dospělé. Zjevně po nějaké soutěži omládlo, ale už nebylo puštěno domů... Po probuzení ze sna mi tentokrát nepřišlo, že zachraňuji sebe, ale že to spíše vzdávám. Což je jisté varování... jenže před čím? V práci jsem v posledním týdnu hodně věcí, o kterých bych se byl schopen pohádal, vzdal.........................................

Jinak jeden výraznější dřívější remake se hodně zdržuje v nesvítící kanceláři, kde poslouchám nádražáky a říkám že to museli udělat takto, protože nás opět obsazují lidé, kterým říkám "němci v uvozovkách" a já sám se později pokouším tento nástup sabotovat...