Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

čtvrtek 22. dubna 2021

Voda chráněná tunelem?

 Ještě i teď, po tolika letech co si zapisuji sny se objeví nějaký Remake či Repríza snu, kterou nemám zapsánu a přitom když se tento sen objeví znovu, si říkám, "no já jsem ale blbec, proč ho nemám zapsaný, proč jsem si na něj nevzpomněl"?

A tak tu mám jeden takový sen, který začíná kdesi ve vysokých horách, okolní štíty hor mají velmi ostré vrcholy, které od pohledu vypadají neschůdně. Mě to ale nevadí, protože se po kotníky brodím v říčce, která má na šířku snad dva metry a toče docela ostře. Jdu po proudu.

Velice brzy narážím na zvláštní tunel respektive tubus, který je zjevně postaven pro tu říčku. po stranách má obrovská okna tak 2x3 metry, na výšku má tubus tak čtyři metry. Někdo, koho zřejmě provázím, jde za mnou, ale za celou dobu snu si neuvědomuji, že bych jej viděl celého a že bych zaregistroval obličej...

Každopádně jdeme po oblázcích, které jsou v říčce i zde v tubusu, tu a tam kouknu doprava z okna a stále vidím jen hory či malé loučky pod vrcholy. Ale vidím taky další tubus zprava, který přivádí další vodu. Ale voda přibývala i předtím, tu a tam prostě nějaký ten pramínek podtekl(?) jednu ze stěn tubusu, či snad nějaký pramínek vyvěral přímo do proudu říčky...

V duchu si počítám oddíly tohto tubusu a začal jsem od "A", kde jsem měl vodu po kotníky, pokračoval , přes "B", "C", někde u "O" přibyla voda z bočního tubusu, to už jsem měl vodu občas po kolena, když byla nějaká tůňka...

U "R" jsem zakolísal tak, že jsem si smočil svůj zadek, no a před "S" se tunel změnil. Protože jsem to tu už znal (opakovaný sen ze stejného místa a je jedno jestli remake nebo repríza), tak jsem se ani nevzrušoval. Zkontroloval jsem si oblečení a zjistil, že vše, co sem si zmáčel, zmizelo. Takže jsem vzal svoje dlouhé tílko, přetáhl ho přes zadek a vespod spojil "sichrhajskou" 

Ale k místu "S": Celý tunel byl tvořen z ocelových plátů. které měly takovou oranžově orezlou barvu, jakou mívají ocelové pláty působením oxidace. Voda mizela pod rošty, z nichž byla udělána podlaha.  Na vrcholku byl stoleček, u nějž seděla nějaká paní, jenž mě pustila dál. 

Zde se tunel rozšířil do přírodní jeskyně a bylo vidět, že do tohoto místa jdou další (suché) chodby, dokonce uprostřed bylo vybudováno místo s palmou a z oněch ocelových roštů to místo bylo upraveno tak, že se s tou palmou počítalo a ona byla velmi vkusně obkroužena...  Nějaké tunely mířily i do nižších prostor... Nějaká osoba mi vysvětluje, že je zde vybudován úkryt.....

Přesně v tomto místě si uvědomuji několikeré větvení snů do remake, kdy někdy nebojácně vstupuji do nižší části (do "T" jednou dokonce i níže) a vždy si uvědomuji, že NESMÍM zabloudit, jinak se nedostanu do tohoto výchozího bodu a pak domů. A že NESMÍM zapomenout. A že se NESMÍM zdržet, jinak mám problém s onou strážnou. Ale když zůstanu v "S"....

Dnes zůstávám na lavičce v části "S", přímo pod palmou a s někým, kdo přišel jinou cestou, si o čemsi povídám.

Sen byl přerušen budíkem