Část soboty, celou neděli a krátce v pondělí jsem dodělával seminární práci do předmětu, který jsem považoval za jednoduchý a tvorbu seminárky jsem odkládal. Ale ouha, v úterý jdu na zkoušku a už to tedy opravdu hořelo. Na to, abych se učil, nějak moc čas nebyl...
V pondělí se stalo cosi, co je na pomezí ostudy, ale také na pomezí rozhodnutí, jestli je to ostuda má, nebo mého kolegy. Rozbilo se totiž jedno naše zařízení sestávající se ze dvou počítačů (master + slave), dotykové obrazovky a tiskárny a sériové datové linky, na které jsou navěšeny další zařízení a oba počítače jsou navíc na IP adresách, spolu s dalšími. Vždy, když se něco stane, tak je to prakticky vždy na podřízeném (=slave) počítači případně ještě častěji u té tiskárny co je k němu připojená, ale skoro nikdy na řídícím PC. O stroj se stará asi pět lidí a jedna z nich mi v 9:30 volala domů - první popis "netiskne mi to lístky" mě přehodil výhybku a já ze sebe vysypal možné závady, včetně té poslední, kdy ve stroji díky gravitaci dochází k rozpojování ethernetu. Kolegyně zkontrolovala co mohla a volala mi podruhé zpět, že si objednala kolegu pana I, ale že jí práskl telefonem v půli věty... Byl jsem tvrdej a kolegyně taky - co na tom, že provoz stojí, ať si kolega poradí.
Přišel o desítku minut později a už mi volal (to už stihl být nepříjemný na kolegyni, protože ethernet kabel jde zkontrolovat po sundání přední desky toho stroje a ona mu řekla, že tohle jediné nezkontrolovala panžto nemá šroubovák - prý "kdo vám řekl že to je tahle porucha?"). Odmluvil jsem mu to samé co kolegyni a on to zkoušel znovu, jen restart počítače pojal tak, že vytrhl elektrický kabel ze zásuvky. Tím sice vypnul počítač, ale shodil taky celou sériovou linku... Počítač je postavený na Windows XP, jak to mohlo dopadnout lze vytušit - až na třetí vytažení ze zásuvky to nějak najelo. Mezi prvním a druhým vytažení mi volal, že mu to nenajíždí (má odpověď byla stále stejně tvrdá - je to PCčko s Windowsama, vzadu na bedně je vypínač, USB klávesnice je ve skladu, tak se snaž)
Zavolal mi pak znovu a řekl, že stroj jede, ale tiskárna nedostává příkazy, poprvé také projevil iniciativu a zeptal se na řídící počítač. Navedl jsem ho do služeb (opět stroj Win XP) a tam zjistil, že to nepřežila řídící služba. Nahodil a bylo to.
A teď - je to moje ostuda, že mí kolegové nejsou dostupní a ti co jsou dostupní si sebou nevezmou mnou sepsaný rychlomanuál na tenhle stroj? (návod typu: když to dělá "A", je rozbité "A1", když to dělá "B" mrkni na "B1). Nezapomněli, že jsem ten manuál po podobném průšvihu, kdy jsem nebyl dostupný, sepsal?
Jedna věc ale ostudná nebyla - poprvé jsem byl tvrdý a ač vzdálen pouhé 2km, odstraňovat závadu jsem nejel. Snad poprvé po 5 letech...
Tolik k pondělí. Úterý jsem si dělal ostudu sám, to když jsem už už odcházel na zkoušku, tak jsem si pro kontrolu sáhl do tašky pro index do místa odkud jej prakticky nevyndavám. Samozřejmě tam nebyl. Zpřeházel jsem své dvě kopičky školních lejster a třetí minikopičku u počítače a nic. Takže jsem šel na zkoušku bez indexu, udělal ji, ale protože ji nemám zapsanou tak mám "neplatný výsledek" a ostuda u učitele, který je z Ostravy, takže se klidně mohlo stát, že už ho nezastihnu.
Přesto jsem měl dvojnásobné štěstí. Učitel měl ještě ve středu dopoledne konzultace a já index našel ještě v úterní pozdní noci. Při vánočním úklidu jsem moc spěchal a uskřípl si ho do notebooku i s papírem, na který jsem si dělal z indexu výpisky...
Středa matematika, a pro změnu ostuda. Byla vypsána konzultace s tím, že to bude moci být pro třicet lidí rovnou i zkouška. Jsme tři třídy a dohromady je nás 60 lidí, co chceme zkoušku, a v učebně je 70 míst, takže po jednoduchém přepočtu z před dvou měsíců víme, že každá třída může vyslat 40% lidí. Můžete hádat kolik lidí přišlo (těší mě, že naše třída toto pochopila) a kolik jich přišlo z těch, které jsem na přednáškách nikdy neviděl, takže původní plán učitele na sezení ob místo, aby bylo ztíženo opisování se nemohl naplnit, neb na nás byl měkký. Pak dokonce učitel po zadání příkladů na písemku odešel. Jakmile byl bezpečně za dveřmi, ozvalo se příšerné zašustění, které znělo asi jako když si 95% přítomných vytahuje tahák s předpočítanými příklady. Těch bylo 81. Výsledek byl, že já mám 70 bodů ze sta možných a mám je poctivější, než většina přítomných s vyšším počtem bodů, ale to bylo až ve čtvrtek ráno, kdy byla opravená písemka a já dostal ústní otázku, která měla rozhodnout o definitivním výsledku.
Ve čtvrtek mi volal kamarád V*EŠ* ve dvě odpoledne a prý pro mě má osobnější zprávu, ale nechtěl mi ji říct po telefonu, ani na pobočce "B" ani na hlavní pobočce. Bylo mi to divné, protože jsme se viděli včera na té matice (taky neměl plný počet bodů) a co se mohlo stát? Zaslechl něco o mé výpovědi z práce ?!? Nebo průšvih kolem té matiky? Dali jsme si spicha u kamaráda F* a já tam byl dříve. A furt mi to vrtalo v hlavě, až mě napadlo pustit Facebook....
Řeknu vám, dozvědět se o smrti kamaráda z Facebooku, kde ho oplakávají další kamarádi není příjemná věc, vím, že jsem k mému notebooku zasedl ve 14:30, ale následných dobře pět minut si vůbec nepamatuju. A tohle byl navíc Teri ......... Kamarád V*EŠ* dorazil i s rodinkou o pět minut později a stačil mu jediný pohled na mojí tvář a vytažený notebook. Věděl hned... Připravil se na mě dobře - měl sebou v malinké lahvičce slivku, ale to už jsem měl první šok za sebou (a auto za rohem) takže mi ji nakonec ani nenabídl....
 |
| Tři sestry Loganovy. Autor: Myiška Gaea ... |
Pokračování o Terim za chvilku
Zbývá popsat ještě pátek, tedy dnešek, ale tak nějak nemám sílu popsat běsy, které jsem měl.
