Dobré ráno všem!
Zdroj: www.strach.cz
Doufám, že to u vás nedopadlo tak jako na obrázku, ale že jste si nejenom o Silvestr, ale i o celý minulý rok užívali šťastnějších chvil.
Mám-li se podívat do uplynulého roku, musím konstatovat, že jde napsat (na) každý den nějaký příspěvek, byť si občas musí člověk vypomoci nějakým článkem či moudrem dne, který si předepíše dopředu tak říkajíc "na horší časy". Tušil jsem, že díky volbám na jaře a na podzim, mírně překročím počet 365 příspěvků, ale počitadlo se zastavilo na čísle 480 před napsáním tohoto příspěvku, přičemž ještě pár kousků mám připraveno jako hotové články nebo jako koncepty...
V lednu zvyšoval počet článků Facebook a jeho podvodné stránky, webhostingová firma Banán, která nedovedla přiznat špatné zabezpečení svých serverů, ale také zemětřesení na Haiti. To jediné se pak i v dalších měsících objevovalo v mém blogu i v dalších měsících. Jako by katastrofy chodili v trojicích, objevily se ještě dvě další, ale na ně se "čekalo" až do dubna...
V únoru trošku pokračoval Facebook a jeho problémy, objevil se projekt "Červené tlačítko", aby se pak také potichu vytratil. Ale přišla i jedna velmi dobrá věc (pro mě), kterou jsem nazval "Nejpovedenější víkend"...
K březnovým příspěvkům jen krátce - měl jsem letošní první buřty dělané nad ohněm, aby se pak ukázalo v průběhu roku, že byly také poslední, ze špatných zpráv zvyšovalo počet mých příspěvků dění v Moskvě - měli tam teroristy. Pro mě osobně bylo absolutně nejdůležitější to, že jsem na Streamu našel jedno tramvajové video, které mě velmi pohladilo na duši. Psal jsem, že jsem si našel i další přispěvatele s tramvajovými videi a to z Prahy a Brna. Ve zbytku roku jsem měl štěstí a narazil na tramvajová videa z Bratislavy. Shlédl jsem je všechny, ale kromě těch některých Pražských jsem pocit dejavu už nezažil. Objevují se i videa z českých vlakových tratí, zde mám pocity dejavu ze snů, ale neumím si je zařadit ke konkrétnímu snu...
Duben přinesl smrt polského prezidenta a výbuch islandské sopky ...
Květen byl v příspěvcích nejplodnější, místo plánovaných 31 jich nakonec bylo 54 a prakticky všechny navíc byly o volbách.
V červnu se vrátil čas na špatné zprávy. Zemřel Ladislav Smojlak, psal jsem o hysterických rodičích v příspěvku "Mor ve školce", ale asi nejvíc mě dostala zpráva o tom, jak šestiletá holčička nemohla odletět letadlem, protože byla na seznamu teroristů...
V červenci jsem hodně reagoval na blogy svých kamarádů, popisoval chování mojí kočičky Mourinky v bouřkách (tolik bouřek co bylo v jednom dni jsem snad nikdy nezažil), ale i červenec byl vyhražen na alespoň jeden ošklivý zážitek - Horor na záchodě...
V srpnu jsem si dobrovolně navýšil počet příspěvků tím, že k původně předpřipraveným příspěvkům, jenž se měly samy zvěřejňovat v průběhu mé dovolené na táboře, jsem přidával i příspěvky další k aktuálnímu dění na táboře, například o tom, jak nás nezastihla povodeň.
Září a říjen byly poznamenány příspěvky kolem voleb, v září bych rád vyzdvihl příspěvek o (ne)dostatečném zakrývání tlačítek při zadávání PIN v bankomatech...
Listopad je poněkud depresivní, protože zde hodně popisuji krizi v práci a také sníh a nedostatečnou práci úklidových čet, jenž se mají starat o čistotu chodníků a cest.
A konečně prosinec byl poznamenán zvýšeným množstvím příspěvků o Wikileaks....
Dívám-li se zpětně na celou tu sadu příspěvků v blogu, tak mi valná většina z nich přijde jako značně pomíjivá, ale ty, které popisují krásu a štěstí (ať už mé, či cizí) si zaslouží býti zveřejněno a čteno i dalšími čtenáři. Pár jich takových za loňský rok bylo... A moje sny, které tu popisuji pomáhají alespoň mě, protože když vidím ten sen napsaný před sebou, mohu se nad ním soustředit a pochopit jej...
Přesto, že mám v blogu tyto krásné a dobré věci, mám dojem, že svět běží zběsile dopředu, zahlcuje nás díky informační dálnici událostmi, které jsou pak přebíjeny dalšími událostmi, takže kolikrát není ani čas udržet pozornost u něco důležitého ....
