Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 31. ledna 2011

Krátké shrnutí sedmi dnů (4.)

Nevím, proč jsem se rozhodl nazvat shrnutí sedmi dnů přídavným jménem "krátký", když ani dnes krátký nebude :-) Tentokrát i kvůli tomu, že tentokrát je shrnutí devítidenní

Sobota 22.ledna a neděle = střídám tři činnosti - spánek, jídlo, počítač  a na počítači se pokouším na střídačku buď odreagovat nebo dělat věci do školy... Neděli jsem měl zpestřenou tím, že jsem brzy ráno odvážel mamku na mši do kostela. Auto mi stojí na trávníku před domem prakticky celý týden bez pohybu a půda na střídačku zamrzala a rozmrzala. Díky tomu se stalo v neděli ráno nevyhnutelné. Nastartoval jsem, zařadil zpátečku, začal pouštět spojku a ... trh a chcíp. Auto se ani nehlo. Bylo mi jasné, že jsem přimrzl některými koly k zemi a při pohledu na předek se mi zdálo, že jsem se i lehce za ten týden propadlo. Druhý pokus a tentokrát dopředu, ale stejný efekt - trh a chcíp, přestože jsem si dal záležet. To mě štvalo - bylo stěží minus pět a já se tu tak trápil....

Na třetí pokus jsem to dal a vyjel, jenže budu muset na jaře udělat rekonstrukci trávníku...

Pondělí, úterý, středa i čtvrtek proběhly poměrně normálně, pokud neuvažuji to, že místo chození do práce mám v tyto dny studijní volno a mučil sám sebe učením se na zkoušku. A taky jsem byl v úterý na zápočtu, který skončil ostudou, neboť jsem někde při kreslení grafu na milimetrový papír udělal kiks v přepočtech a dvě úsečky, které se měly na něm protnout, se protínaly někde hooodně daleko za papírem...

V pátek jsem šel vykonat zkoušku z Technických prostředků, a chytil jsem na písemnou část dvě otázky, jednu jsem uměl, druhou ne, ale dokázal jsem to nějak vypotit, takže zkoušku mám byť za trojku. Profesor mi to zapsal v 10 hodin do indexu a já odjel do práce a pak na akci na Slapech. V 16 hodin jsem měl hovor - kolegyňka která dělala zkoušku v odpoledním termínu mi volala, že profesor neví, co mi zapsal, jenže já byl za volantem... takže jsem později psal email, a o hodinku později jsem měl už zápis známky i v elektronickém systému naší univerzity...

Po tomto překvápku jsem se mohl již plně věnovat akci, na kterou jsem původně přijel jako počítačák a to na šachové soustředění pro děti. Než jsem se rozkoukal, vyhlásila mě hlavní pořadatelka jakožto hlavního šachového sudího, a bylo  ... :-) Nechápu ale lidičky, kteří musí hrát šachy ještě před začátkem akce, to už je podle mě zvrhlost.... Každopádně pátek proběhl v poklidu. Pouze jsem překvapil sám sebe - tak rychle vypité pivo jsem ještě nikdy nedal. Zjevně mi chyběly tekutiny či co, každopádně když do mě zalítlo i druhé pivo, tak jsem raději odběhl stranou a u pípy se neukazoval...

V sobotu ráno jsem vyfotil jednoho "zločince", který nám v přízemku ťukal na okno - byl to pštros :-) Shodli jsme se, že se mu v oknech asi odrážel jeho obraz...

Každopádně sobota byla určena pro hraní různých her a nejenom šachů, takže kromě několika her venku jsme uvnitř hráli i netradiční věci jako šachovou čtyřhru v blitzce. Hrál to jeden dospělý a jedno dítě v páru proti stejně složeným párům a každý odtáhl jeden tah. Nebylo tolik pořadatelů, hrál i doprovod dětí a musel jsem nastoupit i já. Po dvou letech jsem šáhl na šachovnici a byla mi nalosována do páru dívka. Před čtyřmi lety jsem jí porážel, ale zatímco já se v důsledku nedostatku času nezlepšoval, ona ano a jak... Sice mi přijde, že patří do kategorie mouchy snězte si mě, ale vím, že jí moje slabé výkony hnětly a naprosto oprávněně mi vytkla kiks hned v prvním kole, kde jsem přehlédl jasnou výhru. A pak v sedmém...
  1. kolo - prohráli jsme na čas a já přehlédl věž zadarmo
  2. kolo - opět jsme prohráli na čas, ale bez hrubic z mé strany
  3. kolo - první výhra, dali jsme mat dvěmi věžemi 
  4. kolo - drželi jsme se tak dlouho, až nám docházel čas (brzda jsem byl pochopitelně já, myslí mi to pomalu), ale soupeř přijal remízu, nabídl jsem ji 11 sekund před pádem našeho praporku, soupeři měli stejný čas, takže dospělá část druhého páru velmi rychle přijala. Bylo by to kdo z koho, měli jsme prakticky stejné figurky, se kterými nešlo vyhrát během mžiku
  5. kolo - Výhra, ale jen proto, že jsme chytli soupeře, jehož dětská část byla poměrně slabá. Mám sice radost jako hráč, že jsem šikovný, ale jako "pedagoga" mě mrzí to, že dítě prohrálo...
  6. kolo - možná bychom mohli být remízoví králové, tentokrát nám byla nabídnuta remíza. Mě se to příliš nepozdávalo, ale mé polovičce bylo jedno, jestli ji přijmeme. Já osobně bych zkusil hrát dál. Možná právě zde jsme ztratili půlbod, který by nám pomohl 
  7. kolo - prohra. Opět mi unikla nějaká možnost jak vyhrát nebo neprohrát tak potupně, a protože mi to naznačil i protihráč Jarda tak i má spoluhráčka, tak to bylo něco velmi zjevného. 
Celkové výsledky mě zklamaly, neboť na pomocné hodnocení nás tříbodových jsme byli poslední z tříbodových.....................

Neděle už byla jen o tom, dokončit rozdělanou práci a dojet domů. Nechal jsem se z místa našeho pobytu navést kolegy přes hráz Slapské přehrady a pak podél vody až do Prahy. Krásná cesta, jen v okolí přehrady se silnice nesolí, jen sypou kamennou drtí. Taky to podle toho na nich vypadá - uježděná vrstva sněhu, místy zledovatělá...

PS: O ubytování napíšu mimořádný příspěvek a přidám i krátké video z venkovních prostor. Kdo tuší a v duchu si říká: Že on nám Pelin zase astrálně cestoval?, pak má pravdu ...