V tomto týdnu mělo započít velké stěhování poboček a tak je tento týden spíše o tom, že vyčkáváme a děláme si předpřípravu, respektive už teď stěhujeme takové ty vyjímky, kdy se jedna osoba stěhuje na zcela jinou pobočku, než ostatní.
V pondělí jsem proto jel na pobočku BLH*, jenž je od mé obvyklé pobočky B* vzdálena hodinu autem, čili tři hodiny v háji jen proto, aby kolegovi šel počítač. Bylo to spojeno naštěstí i s dobou věcí - změnou platového výměru k vyšším hodnotám. Bohužel, že by to byly závratné výšiny říct nemohu, i tak budu mít určité měsíce problémy být v kladných číslech (typicky doplatky za spotřebované energie jsou pro mě problém). Tenhle výlet mi rozbil obvyklý časový harmonogram, takže jsem už pak nedělal nic rozumného, a opět jen sbíral problémy a psal je na helpdesk ...
Úterý ... co jsem dělal v úterý? Takový šedivý den, kdy se venku schylovalo k nějaké vichřici doprovázené ukrutnou bouřkou. Nakonec z toho byl jen vichr... V politice byl dr. Rath zbaven imunity. Za mnou dnes vůbec není vidět "pořádná" práce. Obdobně se mohu ptát na dění ve středu, jen počasí bylo poněkud lepší a práce poněkud více stresující, byť jednotvárná...
Začal jsem se učit pravděpodobně na poslední zkoušku v měsíc červnu, ale vůbec se mi do toho nechce, budu potřebovat nějaký impuls. Ale od čeho nebo od koho. Navíc čtvrtek byl ve stínu toho, že budeme stěhovat pobočky v L* do nových prostor, dnes jsem si oštítkoval svoje stoly a počítače, aby stěhováci věděli, co bylo moje, což byla snad jediná smysluplná činnost, kterou jsem v práci dělal. Je to hrozné takhle říct, ale je to tak, ve čtvrtek jsem kromě oné přípravy na stěhování v podstatě "jen" záplatoval nějaké chyby. Jenže i ta příprava na stěhování, jenž už zlehka běží víc jak 14 dnů je taková. Řídí jí příliš mnoho manažerů a každý si prosazuje své zájmy, takže se postup stěhování mění den co den...
No, a v pátek nám to vypuklo. Vyrazil jsem na starou pobočku P* soukromým autem hned brzičko ráno a zcela sám jsem si v klidu stihl rozpojit celou serverovnu a kompletně ji vystěhovat, přičemž o jinou z poboček se mělo od osmi hodin starat několik mých kolegů. Byli tam čtyři, ale s docela velkým zpožděním, jak mi povyprávěla jiná stěhovací parta. Tři pak přejeli ke mě s novým vybavením, neboť pobočka P* se nově stane pobočkou F* a dva z nich tuto pobočku začali zprovozňovat, třetí se stal závozníkem a hodil mě na nové sídlo pobočky P*, která je tak velká, že pohltí na konci června i pobočku R*, ktterá zanikne...
Na nové pobočce P* mě čekal onen čtvrtý kolega a pomohl mi vytahat servery nahoru, zapojovat jsem je musel už sám. Pochopitelně, ten nejdůležitější server mi najel, ale nekomunikoval, po několika horkých chvilkách se mi nakonec podařilo odhalit vadu v zapojení a pak už by to bylo bývalo veselé, protože zbývalo jen naskládat počítače a zapojit je. Jenže - na poslední vteřinu se pár dam rozhodlo, že se jejich kancly musí vymalovat, za další kolegyně bylo rozhodnuto, že dovezený nábytek není vhodný a že se bude měnit. Čili X lidí půjde o sobotu a neděli do práce jen proto, aby splnili rozmary kolegyň a já, místo toho abych si udělal v pátek přesčas a měl následně v dalším týdnu klid budu muset přijet v dalším týdnu.
A když se to...., tak se to .... V neděli jsem neotevřel své auto, neboť mé dva klíče s dálkovým ovládáním se rozhodly, že současně selžou. Na jednom odešla zjevně jen baterka, takže po přendání dobrých dílů k sobě, je vše jakž takž OK...
