Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

sobota 30. června 2012

Shrnutí uplynulého týdne (26.)

Tentokrát trošku předčasně, ale má to své důvody :-) A bude to dlouhé...

Začnu netradičně od úterního dračáku, kdy jsme hráli, hráli, ale nedohráli, neboť jsme se u hry doslova třískali smíchy, kdy nás různě napadali alternativní dějiny k tomu, co se nám dělo :-) To bylo skvělé uvolnění, neboť ...

Ano, akce kulový blesk v tomto týdnu pokračovala. V pondělí měl můj kolega z dvojice geniální nápad, že sjedeme na rušenou pobočku a počítače s příslušenstvím, jenž se budou používat na sloučené pobočce, polepíme štítky tak, abychom na novém místě nemuseli pracně hledat co k sobě patří a nemuseli pracně reinstalovat ovladače jen proto, že nějaký kus hardwaru je připojený do jiné USB dírky... Pak jsem už jen něco šmudlal dálkově na serverech na všech pobočkách a než jsem se rozkoukal, už byl konec šichty...

V úterý jsem chtěl přijet na novou pobočku v 7:30, ale předtím jsem si chtěl zaskočit pro kablíky na pobočku A* a pořešit jednu rychlovku na pobočce B*. Znamenalo to tedy přijet na pobočku A* co nejdříve. Přijel jsem v 6:20, což je v době, kdy má údajně samo "odpadnout" naše zabezpečovací zařízení a umožnit pověřené osobě odemknout zadní vchod - hlavně tedy horní zámek, od kterého mají klíče jen "VIP" a pověření (a prověření). Kolegyně, co už byla ve frontě se mi vysmála, prý vždycky je nutno odkódovat ručně. Pobočka A* má to specifikum, že má několik vchodů a vchodem "C", na který jsem neviděl, vlezla v 6:30 nějaká osůbka v domnění, že je odködováno a začala houkat siréna. To už nás tam stálo asi tak deset a jedna z nejchytřejších okamžitě volala 156, ať nevyjíždějí. Já pro změnu volal jedné osobě, která typicky kód má (protože ono kódovací zařízení má na triku). Kód jsem obdržel a následně použil čtyři klíče, abych se včas dostal skrz dveře a do tajné místnůstky, kde je skryto ovládání zabezpečovačky. Samozřejmě mi někdo proběhl opět vchodem "C", takže poplach č. 2 a opět volání na 156...

Všech deset kolegyní mi poděkovalo za statečnost :-) a tři z nich mi následně řekly hodně podobnou větu: "Peline prosím vás, před třemi dny jsem psala email vašim kolegům, aby mi ........................ a já už to fakt potřebuju k práci". Inu, informatika brzičko viděti, ihned ho využíti, i když se o pobočku A* prakticky nestarám, protože mám dost problémů se "svými" pobočkami. Ale což, všechno to byly prkotiny zvící zhruba 3 minuty práce u každé z nich. Přesto jsem ale s vyplazeným jazykem běžel v 7:15 do auta a na drobnůstku na pobočce B* donucen se dnes vykašlat, ba naopak, musel jsem zajet ještě na pobočku F* s tonerem do hlavní kopírky, který tam chyběl, naštěstí jen nějakých 26 hodin od nahlášení. 

A pak, konečně, s desetiminutovým zpožděním na nové pobočce P*, si v klidu dávám čaj, optimisticky předpokládajíc, že za 15 - 30 minut mi přijede první várka rozpojených počítačů spolu s jedním z kolegů (nejlépe s tím se kterým jsem byl ve dvojici v první části kulového blesku) a spolu to zvládneme v poklidu. 

První příjezd jsem tedy očekával cca v 8:15, ale když v 8:30 přijela vlastním vozem načepýřená vedoucí rušené pobočky řkouc něco nelichotivého a necitovatelného na mé kolegy, kteří se ještě ani neukázali, bylo mi jasné, že já mám u místních vedoucích další plusový bod, tentokrát za dochvilnost. Rychlým hovorem na téma "jak to s vámi vypadá" jsem zjistil, že kolegové teprve v M* vyzvedávají auto z "ohrádky", takže do L* přijedou za 15 minut. To, že porušili dohodu o času příjezdu mého kolegu vůbec netrápilo...

A aby mi ukázali, že jsem já ten debil který nestíhá, tak všichni tři na původní pobočce rozpojovali a posílali mi ve třech dávkách přes stěhováky vše potřebné, já sám si to nosil sám od recepce a zapojoval. Dvě kolegyně se na to nemohli dívat (asi tak po 30 minutách jsem měl durch propocené tričko) a alespoň mi jednotlivé kusy natahali tam, kde měly být. Včerejší štítkování se vyplatilo poprvé.

Když už mi zbývaly na zapojení dva počítače a jedna kopírka, ukázal se jeden z kolegů (ten kterého jsem očekával). To už jsem si uvědomil, že nějaké dvě hodinky zřejmě nedělali nic, ale prý byli na pobočce F* na nějakém problému. [Toto si zapamatujte, ve středu se dozvíte rozuzlení a v pátek ještě dobrý bonus]. Pak mi pomohl dodělat ten zbytek, poladil telefony a jelo se domů...

Ve středu ráno jsem se vzbudil s bolestí zubů, takže můj plán dokončit novou pobočku P* a nastavit veškeré kopírky ze staré pobočky tak, aby fungovaly síťově na jiném adresním rozsahu, vzal zasvé. Ale říkal jsem si - no dobrá, holt tam nebudu celý den, ale jen půlden. Jak hluboce jsem se mýlil ...

Po zubaři a zuřivém řešení problémů hlášených ze všech poboček (typicky to skončilo telefonátem a řevem na někoho jiného, protože "moje" zařízení problémy nedělala, to až ta následující na WAN) bylo krásných 13 hodin. Nu, tak budu na pobočce P* do 18 hodin, tedy nějakých 4,5 hodiny čistého času. Bohužel, telefonát z pobočky F*: "Peline, nefunguje nám podpisování do spisovky, tví dva kolegové to zkoušeli uchodit dvě hodiny a nedali to". Se strašlivým zaklením jsem tedy tramvajemi a autobusy vyjel na tuto pobočku a vzpomínal na úterně odpolední děj, kdy mi kolega něco naznačoval a zbylí dva kolegové se mnou tento problém telefonicky konzultovali (nepřiznali ale, kde je to trápilo).

Tehdy jsem jim řekl: "Vlezeš do ovládacích panelů, klikneš na ikonku JAVA, když ti nenaskočí, pak ji máš rozbitou a musíš ji reinstalovat. Tím spisovku rozchodíš". Přijel jsem na pobočku F*, u obou počítačů vlezl do ovládacích panelů, klikl na JAVA, buch, chyba. Na prvním nechodivém PC jsem tedy javu odinstaloval a protože odinstalace buchla na chybu, tak jsem jemně počistil registry. Do patnácti minut počítač nahozen a uživatelka spokojena. 

Přešel jsem k druhému PC a od jeho uživatelky se dozvěděl, že právě zde trávili mí dva kolegové včera ony dvě hodiny, ale spisovka furt nejde. Mrkl jsem na ikonky ovládacích panelů, JAVA tam byla, ale taky buchala na chybu. Chtěl jsem ji odinstalovat, ale ouha, nebyl odinstalátor. Zkoušel jsem to zprava, zleva, ale ani Ň, čas neúprosně běžel, a ve světlejších chvílích mi instalace Javy říkala "chcete Javu reinstalovat", čili někde vyčuchala nějaký záznam sama o sobě, ale když jsem dal ANO, tak mi windows7 vyhlásily "tato akce je možná pouze u produktů, které jsou aktuálně nainstalovány". Už to vypadalo na pat a dovežení náhradního PC, ale strejda Google opět zabodoval. Stáhl jsem si maličký EXE soubor, klikl na tlačítko "JavaMSI repair" a pak Javu v poklidu nainstaloval....

Poté, co jsem v 15:45 dorazil konečně na pobočku P* mě spatřila zástupkyně vedoucí a udělala jedinou nejrozumnější věc, kterou udělat mohla. Udělala mi bylinkový čaj ... To mě probralo a já byl schopen udělat nějaké další drobnosti, co se po stěhování udělat musely, dokonce jsem nastavil i tu kopírku, které jsem se bál jako čert kříže a jíž jsem si chtěl nechat nakonec. Ostatní kopírky by bývaly měly fungovat, naučil jsem je nový adresní rozsah, ale už nebyl čas to vyzkoušet...

Čtvrtek pojmu stručně - na všemožných místech jsem přepisoval telefonní čísla, adresy a další věcičky, aby v programech na webu i na interním telefonním seznamu. Tahle blbina spolu s řešením drobnůstek mi zabrala celý den...

V pátek jsem byl zdrchaný v 11 hodin tak, že když jsem na pobočce B* oznámil, že v tom horku co panuje pojedu tramvají na pobočku P*, dostal jsem tak promptně služební auto a dokonce s klimatizací, až jsem zíral. Tento rekord zřejmě nepůjde překonat, protože jsem si pěšky z pobočky B* došel na pobočku A*, dostal klíče a povolenku k jízdě aniž jsem v podstatě zpomalil chůzi a plynule pokračoval do garáže. To byla ta lepší stránka věci, ta horší byla, že vše, co jsem chtěl nechat udělat dodavatelské firmy v softwarech (změny adres po stěhování) není hotové, takže jsem pracně u 30 lidí postupně měnil adresy, telefony, funkce, hezky jednoho po druhém, v programu, kde kliknu myší a čekám i deset vteřin, než mi řekne "loading" a na síťové kartě se objeví odchozí a posléze i příchozí aktivita. Jojo, slavné programy z X miliard a toto je jeden z nich :-(

To nejhorší přišlo na závěr dne v práci. Telefon od ředitelky L* a byla velice vytočená, neboť v to slavné úterý, které je popsáno výše provedli moji kolegové ještě jednu věc. Postavili ředitelce na stůl kopírko-faxo-skeno-tiskárnu ze zrušené pobočky, že to bude její tiskárna, pak s ní něco kutili a na závěr jí prohlásili za neuchoditelnou ani síťově ani lokálně, prý byla nakonfigurována pro tu zrušenou pobočku --- Já sám bych očekával, že buďto mě požádají o pomoc, nebo to přijedou dodělat, ale ono ne. A ředitelka chce tisknout věci, které by neměly vidět ostatní, tudíž jiná síťová tiskárna nepřipadá v úvahu....

V pondělí budu mít tedy hned ráno prácičku. A nemusel jsem mít. Na pobočce P* mi zůstala ještě jedna kopírka, stejného typu a byla nastavená tak, že by na pobočce F* síťově fungovala na první zapnutí. A ta kopírka ze zrušené pobočky by po pouhé drobné změně IP adresy fungovala u mě. Takhle je budu muset nakonfigurovat obě a zgruntu. Respektive už jen tu jednu, protože ta druhá už je hotová. Ano, je to ta, které jsem se bál jako čert kříže a nastavil jí ve středu odpoledne... Holt se mí kolegové nechtěli fyzicky dřít a udělat o jeden převoz kopírky navíc.

Sobotu a neděli chci věnovat na dny bez počítače, brzy ráno a později večer budu překopávat zahradu...