Tak mám na svém kontě další remake nějakého svého snu.
Vracím se (po 100 letech?) na místo činu, jak se říká, a vystupuji z autobusu asi tak 100 metrů před budovou, v jejímž třetím patře jsem pracoval a docela rád bych se podíval na vše, co se změnilo. Mám sebou i průvodce a ten mi vypráví vše, co se za tu dobu změnilo. A mluví tiše a tak nějak smutně.
"Za tu dobu, cos tu nebyl, zde pracovalo (naráz) několik architektů, každý jel podle sebe a takto to dopadlo" řekl můj průvodce, když jdeme po náměstí a už jsme na dohled. Zaostřil jsem na budovu a nezaznamenal zas až tolik přestaveb, mezi prvním a třetím patrem není vidět téměř žádná. Pak se mi ale málem zastaví srdce. Místo vchodu v přízemí, a atria v něm, je vestavěno mnoho a mnoho nových kanceláří. A dokonce i místo schodů do patra ...
Každopádně je tu postaven nový vchod s nízkým stropem a zářivkovým osvětlením. Je ho tu tolik, že je chodba přesvícena a mě se ohřívá hlava od tepla, které to světlo vyzařuje. Chodba se větví do kříže, ale cestou doleva či doprava se nikam nedostanu, chodba v těchto směrech po pěti krocích končí. Slepě, bez jakýchkoliv dveří.
Po pár krocích rovným směrem se dostanu na zbytečíček atria a můj průvodce mě upozorní na nenápadné dveře slovy: "Zůstal vchod do kanceláře č.7"
A od tohoto místa se jednotlivé remaky snů liší, velmi pravděpodobně podle toho, co se mi děje v reálném světě.
1) mám-li sílu v reálném světě bojovat
Buďto mi průvodce odemkne, nebo ty dveře vyrazím a proniknu dovnitř. Chci totiž zachránit osazenstvo, neboť architekti přestavovali za provozu a mnohé kanceláře (alespoň si to myslím) nyní nemají reálný východ. Jenže se setkávám s mírným odmítnutím, že záchranu nechtějí/nepotřebují. Navíc se až úplně nahoru nedostanu...
2) můj soupeř je v reálném světě silnější, zákeřnější
Ať už se pokouším o záchranu všech, nebo jen sebe, průchod chodbou zpět se mi nepodaří. Světlo totiž zhasne a ten kdo zná mé "německé sny" ví, že následuje smrt ... Nemívám u toho pocit, že by ta světla někdo zhasnul úmyslně, úplně klidně mohou vypadnout přetížením sítě, každopádně v té době už je průvodce dávno v trapu.
3) nemám sílu bojovat
Zkusmo obejdu atrium a chodby, dveře jsou zamčené, proto odcházím pryč.
