Začal nový týden, týden poté, co jsem tu měl svého kamaráda ajťáka, a mě se honí hlavou, jestli jsem udělal vše co jsem mohl a nabídl veškerou zábavu, kterou naše město poskytuje...
V pondělí jsem řešil jen nějaké drobnosti, na nic jiného totiž nezbyl čas. K tomu, co mi vadí na kamarádech si po dnešku musím připsat také to, že si ze mě někteří dělají databanku na návody k počítačům. Když totiž někomu 6x řeknete nějaký jednoduchý návod na použití počítače (např. jak udělat tučné písmo v textu) a dotyčný si to není schopen zapamatovat [klávesový chmat CTRL+B], pomyslíte si něco o "Ynteligentech" a necháte to být. Pokud vám však volá kolega ajťák, líný hledat tištěný návod, či poznámkový sešitek a vy znovu a znovu vysvětlujete danou akci, je to špatné a když na závěr zjistíte, že tu akci vlastně umí, jen si to chtěl ověřit - ale nechá vás to vyprávět 30 minut, místo aby stručně nastínil celý postup a nechal si ho odkývat...
V úterý byla pobočka A* (jako poslední z našich poboček) připravena na totální překopání rozvaděče LAN, resp. "jen" k výměně aktivních prvků. Pěti. Měla nám to udělat objednaná firma. SPočítal jsem si, že když každému prvku dají 15 minut práce a současně si je přivezou předkonfigurované, vyšlo mi, že při začátku v 9 hodin bude v 11 hodin stoprocentně hotovo a já budu moci na vzdálených pobočkách přerestartovat zařízení, jenž jsou na rozvaděči v pobočce A* závislé.
Dopadlo to tak, že jsem s kolegou z nudy v 9:15 začal předrátovávat napájení u našich serverů, jenž jsme kvůli tomu předrátovávání LAN vypnuli - jedna z našich UPS přišla z opravy a současně jsme si zprovoznili další UPSku, která už dobře půlroku byla připravena na namontování. Po předrátování může jedna ze čtyř UPS vypadnout, ostatní udrží servery v chodu, neboť naprostá většina z nich má dva nezávislé zdroje. V 10:30 volala firma, že už je v našem městě, ale že se teprve protahuje jednosměrkami, takže jsem vyjel na vzdálené pobočky, kde jsem si dal i oběd, maje spočítané, že firma do 10 minut zaparkuje a pak do nějakých 12:30 hod bude hotovo. Ve 13:30 jsem opatrně zavolal kolegům, prý se vyskytl problém a pánové totálně překonfigurovávají dovezená zařízení. V 15:30 mě přestalo bavit čekat a rozjel jsem se domů, v 16:00 už prý bylo hotovo. Nu což, zajedu si na pobočku zítra.
Můj úterní spěch byl oprávněný, neboť jsem měl v opravě v jiném městě auto a byl čas ho jít vyzvednout, abych neplatil za uskladnění přes noc. Současně mám trošku vztek - čím méně platíme za služby, tím sice více šetříme, ale naše servisní firma pak zaměstnává méně zkušené lidi, kterým si pak troufne platit méně. A tohle jsou pak důsledky. Jak v práci, tak i v mé opravně aut. Tam můj problém s autem jen sflikovali a to sflikování se rozbilo ještě při předávání vozu...
Celý zbytek úterý jsem přemýšlel jestli vůbec má cenu psát takto podrobně příhody z práce a rozhodl jsem se, že to značně omezím. Ještě že jsem to udělal, protože hned ve středu bych si udělal oděrky na prstech obou rukou, snažíc se popsat vše. Od vět "váš kolega slíbil před ...." až po to, že jsem se na úplný závěr doplížil na pobočku P* s rekordním zpožděním 285 minut, což byl takový "příjemný bonus"...
Začínám být totiž mírně přepracovaný a z přepracovanosti dělám chyby, zatím sice nefatální, ale vyřešení některých problémů jsem si sám oddálil....
Ve čtvrtek jsem měl chuť jednu kolegyni zabít. Ví, že jedu na tábor jako vedoucí, a věděla, že její dítě má spálu (nebo spálovou angínu). Přesto chodí do práce, přesto mě nechala šmatlat na věci co používá, a jen jakoby mimochodem řekla, že jí škrábe v krku.... A teď já co s tím? Napočítal jsem si sice, že pokud došlo k průšvihu a já jsem nakažen, tak slehnu nejpozději ve středu, takže na tábor bych nejel a nic nezavlekl, ale jestli budu mít nějaké atypické a neprůkazné příznaky ... no, nevím nevím...
V pátek jsem trošku hasil nějaké nedodělky a chystal s na pondělí, kdy se bude naše telefonní síť z klasických drátů začne přesouvat na LAN. Díky tomu všemu jsem sobotu prolenošil a sledoval, kterak naší kočicce po obědě nebylo dobře a vyzvrátila ho. Mohu jen doufat, že to byl jen břichabol z nově načaté konzervy (okamžitě letěla do koš) a nic z toho nebude, nebo tak něco. Večer se mamka přiznala, že ráno nalila kočičce mléko, ta jej část nechala v misce a pak jí do toho kydla oběd. Jiná chyba v tom být nemohla, protože v neděli na maso z konzervy kočička nereagovala negativně. Já si stříhal videa ...
