- Kúlturný šok
- Astrálne cestovanie
- Túra po kopcoch (práve čítáte)
Jak jsem tu již psal, ocitl jsem se na Slovensku poměrně dost blízko Nízkých Tater a tak jsme si na jeden kopec v sobotu dopoledne vyšlápli.
Hned na počátku si dovolím poznamenat jednu věc - původně to měla být rodinná vycházka, ale šli s námi i přátelé přátel, jeden z nich vyvlekl nahoru kytaru, druhý špekáčky, kterými nás podělil, abychom si je sami opekli (byly to špekáčky s 85% masa :-) ). Třetí muž mě překvapil - pálí si svojí pálenku, ale sám nepije, přesto nás touto pálenkou zásoboval po cestě v malinkých dávkách, když jsme se zastavili...
Příroda byla v těch místech nádherná, až mě jalo pokušení prozkoušet si, zdali a jak by se tu projevila má práce s energiemi.
Vyhlédl jsem si jeden osamělý listnatý strom na konci jedné louky, přišel k němu ... a nic.
Prostě mě přepadlo cosi já úcta ke stáří a já se o nic nepokusil ani tady, ani nikde jinde. Jako bych současně i cítil stud, že jsem chtěl sám sobě a celému světu dokázat, jaký jsem frajer a že to ještě umím.
Když se ale vrátím k ohni na buřty a pálence - při hašení ohně na S* padl návrh na pomočení ohně. Dotyčný odvětil - "vodu som nepil a pálenku nedám!" :-)
Po zdařilé horské tůře jsme byli pozvaní na bramborový guláš a hostitel nás nutil do dalších a dalších porcí. Při našem odmítání že už jsme najezení pronesl větu: "keď na prvej lyžičke sedíš a poslednú držíš v ruke, potom si najedený" Tak jsme si tedy nuceně přidali :-)
Vůbec když hodnotím celý prodloužený víkend na Slovensku, musím konstatovat, že slováci jsou přátelští a ochotní poradit i pomoci, a už jen toto mě pozitivně nabíjelo energií. Což teprve procházka po kopcích, lesem a loukami...
