- Kúlturný šok
- Astrálne cestovanie
- Túra po kopcoch
- Sny
- Návraty (práve čítáte)
I hezké dny plné odpočinku (a pálenky) musely jednou skončit, akorát nemusely končit tak krutě. Vstávat ve čtyři hodiny ráno v neděli, abych dokázal se trošku nasnídat a dojít na autobus do vesnice jedoucí v pět hodin bylo opravdu dost ostré. A o to víc mrzutější, že další autobus jel za dvě hodiny, ale na náš mezinárodní spoj do Čech by nás dovezl až deset minut po jeho odjezdu. Ale to předbíhám.
Teď teprve čekáme na autobus, já z nudy popocházím sem a tam, abych si uvědomil, že podvědomě dělám totéž, co při jednom svém astrálním(?) snu z těchto míst. Okamžitě jsem přecházet přestal a tím jsem ono "kouzlo" zrušil...
Cesta do L* na mezinárodní spoj proběhla normálně a čekání v čekárně taky.
Co napsat o cestě zpět zvící 9 hodin? Nuda a splín, protože se rozešlo to, co se mělo v autobuse promítat dle webu oné společnosti, se nepromítalo. A později také horko, protože zřejmě nikdo neuměl nastavit klimatizaci nějak rozumně.
Víc mě štvalo to, že se udělala ještě na Slovensku 30 minutová neplánovaná pauza na parkovišti u benzínky, z níž vzniklo -logicky- 30 minutové zpoždění, které se v Praze podařilo srazit na minut dvacet. To spolu s nákupem jízdenek u automatu v metru u mých spolucestujících vedlo k tomu, že nám jeden vůz metra ujel, právě ten, díky němuž bychom stihli příjemněji navazující spoje. Já bych to metro dal, měl jsem s předstihem koupenou SMS jízdenku, takhle mě ujelo "o dva kroky".
To vedlo k dalšímu zpoždění o dvě hodiny a k jednomu přestupu navíc....
V deset hodin večer jsem si už nahříval záda ve vaně s horkou vodou a probíral všechny zážitky a že jich věru bylo, kolik jsem jich tu ani nepopsal. Třeba tu o sázce, co za hezkou kytičku vidíme růst na zemi. Byl to "Ocúň jesenný" :-)
** konec **
