"Tak nám začaly inventury, paní Millerová", chtělo by se mi silně parafrázovat jednu větu z jistého románu.
Měl jsem v pondělí na stole několikero seznamů - zapůjčený majetek z firmy A, zapůjčený majetek z firmy B, dokonce i firma C přispěla svým malým dílem a samozřejmě seznam našeho majetku. Ten však byl zkřížen s částmi seznamů z firem A,B,C, protože část majetku máme vypůjčenu dlouhodobě a původní majetkářka byla pes :-) takže po jejím odchodu v tom vznikl docela slušný bordel. Zvlášť, když někdo pokakal elektronickou evidenci takovým stylem, že se v něm objevily některé údaje i dva roky staré. Poznal jsem to podle seznamu své kanceláře...
Avšak letos, snad poprvé po bůhvíkolika letech byly inventarizační komise rozděleny tak, že naprosto každý počítačák byl v nějaké komisi nějaké pobočky, nebo alespoň budovy. Kdo zná mé zápisky, pochopí snadno, že to nedopadlo růžově, jak jsem si maloval. Vypadalo to krásně - místo dvou počítačáků to odnesou všichni, ale když komise na pobočce A budovy A místo v nanominovaném složení pěti lidí včetně počítačáka chodila ve dvou a bez počítačáka, tak jedna z dam této komise už byla tak naprdnutá na osazenstvo jedné kanceláře, že na ně řvala, kde mají onu techniku, kterou v papírových předinventurách schválil a osazenstvo nevědělo. Zakročil jsem, podle názvů techniku dohledal, naprdnutá paní si ji napípla do čtečky a bylo po řevu...
Na "mé" pobočce to bohužel dopadlo obdobně, já sám běhal s někým druhým, který v komisi byl. Byli to dva lidé co se museli odtrhávat od své práce, ti zbylí dva si "jakoby náhodou" museli vzít dovolenou zrovinka přes ony tři kritické dny. Užíval jsem si při tom žerty typu "co se všechno vejde do malých kanceláří pro dva", kam se taktak mohou vejít lidi tři se svým stolečkem a židlí a kdy by tito tři už neměli tu kvalitu práce, jaká by měla být. Takže inventárně jedna kancelář obsahovala židlí dvacet, druhá pak měla tolik nábytku, že by se propadla podlaha a neotočila ani myš. Dobře deset kanceláří mělo ve vybavení jen kopírku na holé podlaze... (A můžete hádat, kdopak tam ty kopírky nechal dopsat)
Po tomto "cvičení" byl pak můj sklad vyřazené techniky, kterého jsem se bál nejvíce, procházkou růžovým sadem. Přestože je to můj sklad techniky na vyřazení případně techniky už účetně vyřazené, nechápu to. Vždy po inventurách vezmu celý seznam skladu, nadepíšu jej "seznam techniky na vyřazení" a dám na "komisi", přesto mi letos dvě tiskárny z loňské hromádky dopadly rozdílně. Jedna už je účetně vyřazená (a já jí můžu použít na náhradní díly), druhá ne...
Jakoby trápení v práci nebylo dost, bylo docela trápení i na dračáku a jedné dámě přenášeli její truhlu. Ukázalo se, že tam uvěznila své hříchy. Naše dvanáctiletá hráčka se svojí postavou truhličku zvedala stylem "malíčkem zachytím za okruží na víku a ruka mi vyletí i struhličkou vzhůru, já s mojí dlouholetou postavou ji dokázal nést dvě směny, tak pro mě byla těžká. Proč mi tohle náš gamemaster dělá, to nechápu.
