Přemýšlím, jestli nespím, a jestli to, co prožívám letos je o něco lepší než to, co jsme prožívali loni,
letošní skore prvních dvnou dnů je: výpadek dodavatele masa, zeleniny, ožralové chodící v noci přes tábor a beroucí vše, co najdou venku ... Všechno tohle je relativně řešitelné, řezník se nám dokonce omluvil....
Když pak do toho ale přijde situace, kdy rodičA doveze dítě na tábor aby druhý den volal rodičB že je dítě na táboře proti jeho vůli a že si ho ihned odveze....
Dostáváte se pak do začarovaného kruhu, protože pak můžete rodičoviB vydat dítě proti vůli rodičeA, takže vy jste pak ti špatní, dítě z toho má šoky :-(
Vyřizování si účtů mezi rodiči přes dítě je podlost, o třetích osobách nemluvě
PS: Právníci nám potvrdili, že se na tento případ bude na nás vztahovat paragraf o "jednání v dobré víře", jež však pro nás přestal platit v okamžiku kdy se nám ozval rodičB. A v tomhle momentu je asi nejsnažší pokusit se o to, aby se rodiče dohodli (nebo sdělili, kdo má dítě ve skutečné péči, pokud jsou rozvedení), protože pak už je jediná šance oznámit problém "na sociálce", tedy státnímu orgánu
