Tento sen se mi zdál na táboře a pamatuji si z něj jen ten závěr.
Jako Ninja učeň jdu se svým mistrem do jeho dojo, které má udělané z bývalé tovární haly Dnes však již cvičit nebudeme, takže směřujeme do odpočinkové části. Odemkl si byt, otevřel dveře a naplátkovalčas, takže ho v jednu chvíli vidím u dveří a vdruhou chvíli asi tak o deset metrů dál Prostě v mžiku byl oo pěkný kus dál.
Jsem tak nějak znaven, takže takovéhle opičky nehodlám dělat, asi únava po výcviku, dívám sejak jde mistr do vedlejší místnosti a mě zanechává v předsálí svých soukromých komnat.Nu což, stoleček tu mám, postel taky, tak co ...
Sedám si pomalu na židli a sleduji, kterak zničehož nic letí mistr vzduchem a krev z obličeje se rozstříkává Soudě podle náhle se objevivší další rány, řádí nám tu jiný ninža, který už zvládl umění neviditelnosti. Mistr zůstává ležet mrtev, já stihl za ty dvě sekundy dolem sebe stříknout do vzduchu nějaký ten deodorant, čímž jsem si svůj život prodloužil o nějaké další čtyři vteřiny, kdy se mi ten ninja na moment zviditelnil a já úplně první ráně stihl uhnout...
