Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 22. června 2015

Nenapsané x současné (1.)

Opět se mi lehce nahromadily myšlenky a popisky situací no a protože se další věci dějí, chtěl bych zkusit porovnat stejné dny v týdnu, konkrétně vždy ten dnešní a k němu stejný den z předchozího týdne.  Měly by být oba stejné .... 

No a zrovna pondělí a minulé pondělí jakožto správné vyjímky musí toto pravidlo porušit...

Co napsat o minulém pondělí? Pár hodn jsem protrpěl na křesle u zubaře, u kterého mě dojalo to, že nahlášená bolest dvou zubů jej přiměla vyfotit i ten třetí. A pak dva znich zazáplatovat... No a pak mě čekala spooousta práce.

Dnešní pondělí také nebylo tradiční, neboť na dnešek bylo naplánováno školení. Mezi námi, bylo to jen o tom, abych získal papír, protože jsem látku mohl odpřednášet klidně já a troufnu si říct, že i o fous lépe. Ale alespoň jsem získal nějaké pracovní kontakty...

Ovšem odpoledne po školení bylo skvělé, protože z minulého týdne mě čekalo poslední setkání s kamarády, konkrétně s E*M*.  Tématem č. 1 byl, nepřekvapivě, spolek, jehož jméno se zde nevyslovuje a pak nějaké další věcičky. Bál jsem se, co si s E*M* budu povídat po dobu tří hodin, ale i tak jsme nedopovídali vše... Ale stihl jsem teplou večeři :-)

Co jsem však ale nezvládal byla přeprava TAM a ZPĚT.

Směrem tam jsem chytil 36 minut sekeru na příjezdu, a směrem zpět dokonce 44 minut ještě před nastoupením na konečné. Ostatně to mě dojalo, protože jsem to nepochopil. Když totiž deset minut po plánovaném odjezdu přiběhne nasupená stevardka a oznámí vám, že na autobusu nezavírají zadní dveře a že do deseti minut nejpozději dojede náhradní, tak si říkáte: No OK, stane se, říkáte si, a čekáte, jestli se splní dané slovo. Nasupená stevardka po chvíli ztratila trpělivost a šla kamsi do míst, kde jsem předpokládal, že se připravuje náhradní autobus.....

Kdeže. Autobusy oné společnosti kolem nás jezdily, neb dojely na konečnou, ale žádný s cedulkou s mým městem. Nechápal jsem to - prostě když nemám pojízdný vůz a nemám náhradní po ruce, tak prostě drapsnu první připravený, který není v plánu že do X hodin musí jet někam, nasadím původního řidiče a pak "zákonem padajícího kamene" to lepím tak dlouho, až mi někdo opraví ten vadný autobus, nebo doveze zálohu. Prostě kus poctivé dispečerské práce.

Každopádně mám dojem (podle obouchanosti jednoho místa u zadních dveří), že přijel právě ten autobus s opraveným zavíráním, ale že stevardka nebude navíc schopna vytvářet teplé nápoje? Nechci ji podezřívat, že je nechtěla vytvářet, ale musím říct, že mě to napadlo....