Opět se mi lehce nahromadily myšlenky a popisky situací no a protože se další věci dějí, chtěl bych zkusit porovnat stejné dny v týdnu, konkrétně vždy ten dnešní a k němu stejný den z předchozího týdne. Měly by být oba stejné ....
A tentokrát - KONEČNĚ - nějaká krásná shoda byla. I když ne po celý den a ne oboustranně.
Pracovně mohu minulý pátek nazvat dotahovacím, neboť jsem opět nejel na pobočky, narozdíl od včerejšího pátku, kdy jsem se na jedné z poboček hrůzou málem po........ .
To bylo tak - už od minula jsem věděl, že napájení jednoho serveru, jež měl dva redundantní zdroje, blbne, a já měl konečně v ruce náhradní kousek. Tyhle zdroje mají tu výhodu, že za provozu serveru jste schopni tu vadnou půlku vyškubnout, zasunout nový a vše prodrátovat. Když k tomu serveru můžu ze všech stran, tak to jsem schopen vyměnit za 30 sekund.
No a tak vcházím do serverovny a s hrůzou zjišťuji, že na třech serverech ze tří bliká chybová kontrolka, na minidispejíčku projíždí nápis POWER FAULT a onen server, co jsem jel opravovat už byl prakticky potmě, zezadu nesvítil ani jeden zdroj. Bylo mi dost ouzko....
Nebudu to moc protahovat, stihla odejít jedna z UPSek na jednom napajecím okruhu a smetla sebou jistič na okruhu druhém, takže po výměně UPSky a zdroje spolu s nahozením jističe uvedlo celou serverovnu do chodivého stavu....
A teď konečně k tomu hlavnímu:
Minulý pátek jsem úderem 13:00 vyběhl z práce, majíc napracované hodiny a pádil domů, abych naházel věci do auta a vyjel na akci spolku, jehož jméno se zde nevyslovuje, konkrétně na teambuilding. Už předem jsem věděl, že když se nás sejde třetina týmu, tak že to bude na bouchnutí šampaňského, avšak tentokrát se to mělo povést opět tak, že tam budou lidi, kteří mi takzvaně sednou a jsou pohodoví.
Nejprve jsem nabíral v Praze A*H*, jež právě dokončila svůj první rok v Cambridgi a poté i V*K*, který se optal A* na její zážitky ze studia. Tedy, takové nadšení, které vydrželo na zácpu v Praze a dvě zastavení na dálnici, včetně jízdy na exit 56, to jsem už dlouho neviděl. Štěstí, které z ní vyzařovalo, mě naplňovalo, ačkoliv na něm nemám pražádnou zásluhu....
Po dojetí na místo jsem dostal facku od mého podvědomí, kterou mi zopakovalo po popojetí k chatičkám, kde jsme měli spát. A když jsem se i v reálu nemohl vejít pod nejnižší část stříšky terasy restaurace (a přitom odtamtud vedla oficiální cesta k chatičkám) bylo to jasné, ačkoliv si nejsem s to uvědomit, co se mi tu ve snech dělo...
Večer se nedělo už prakticky nic, kromě toho, že se tu objevil jeden náš známý s vypůjčeným Porsche a nechal pár lidí svést na sedadle spolujezdce - pár lidí nechtělo a já mezi nimi....
Současný pátek jsem úderem 13:00 vyběhl z práce a klusal s kamarádku I* na jeden konkrétní BUS, který nás vyvezl do hor, z nichž jsme pak za pomalé chůze scházeli téměř na výchozí místo. I zde jsem si prožíval svoji dávku štěstí, tentokrát s kapkou mých zásluh
Podobně jako v pondělí se musím podivovat, že jsem byl 3 hodinky schopen komunikovat, a při této příležitosti si povšiml určitých stop v mluvě kamarádky I* kolem jejich ne zcela dobrých snů, že si stále úplně nevěří a přitom před pár dny dokázala snít sen, který ji dostal do pohody (12. červen 2015 - Být Harry Potter, tak jsem dnes vyčaroval nejsilnějšího patrona). Když už nic jiného, tak se alespoň pokouší o zopakování tohoto svého úspěchu.
Vím, že to v I* je a že to v brzké době dokáže a bude postupovat v této mentální disciplíně dál, avšak já sám bych si nejraději nafackoval, protože se mi hned dvakrát podařilo říct cosi, co by podkopovalo sebevědomí každému.
Při vysvětlování použití "zrcadla" jsem řekl navíc slůvko "DOST" ve spojení DOST SI VĚŘIT, které tam vůbec nemělo co dělat, absolutně nechápu, kde se mi tam vzalo. To je totiž blbost, protože ono energetické zrcadlo bránící přístupu toho "nehmotného zlého" ke mě dokáže zrcadlo poměrně účinně bránit i při lehké nedůvěře. Vím to z vlastní zkušenosti, kdy jsem s tímhle "cvičením" začínal...
No a podruhé se mi to povedlo, kdy jsem v určitém kontextu řekl, že v tomto boji BUDE BOJOVAT DO KONCE ŽIVOTA. Tohle říct v daném kontextu nějakému člověku, který koketuje se zkratkovitým řešením sebevraždou, což naštěstí I* není, tak dost brutálně pohnu miskami vah ve směru "ANO" :-(
A přitom i to je v daném kontextu blbost, sám jsem se v onom konkrétním boji dostal k míru, či alespoň separátnímu míru.
Fakt bych si za to nafackoval. Ani páteční RVHP, jež následovalo, právě kvůli tomu z mé strany nedopadlo pro mě dobře, protože jsem o tom druhém seku musel přemýšlet. O to horší bylo z emailu od I* zjistit onen první sek, protože jsem si ho do té doby neuvědomoval tak palčivě....
Poslední nezodpověditelnou otázkou pro mě zůstává to, jestli jsem v konkrétních místech včerejšího pátku byl reálně poprvé nebo podruhé. V případě prvém by se jednalo o další místo s astrálním snem, v případě druhém si umím představit, s kým bych tu už byl. Samozřejmě může jít i o kombinaci "fyzická přítomnost-sny-fyzická přítomnost". Ano, určité body jsem jednoznačně prošel skutečně (start trasy, prostředek) v posledních deseti letech, ale ty ostatní?
