Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

středa 4. května 2016

Pelin a Frodo...

Tento nedělně ranní sen je remake jednoho staršího snu - poznámky mimo sen jsou psány tradičně kurzívou...

Jdeme si tak světem, já z Vyššího lidu, a přede mnou Frodo, z lidu Malého, tedy hobit. Jestli jsem já člověk nebo elf je pro sen nepodstatné, důležitější je, že mám v sobě nejenom stopy magie a umím s nimi pracovat, ale umím také s mečem a jsem oblečen v nějaké tmavě kovově lesklé zbroji, kterou jen tak letmo zahlédnu, když skláním hlavu a pokloním se před elfím králem a jeho suitou.

Král nám cosi řekne k našemu úkolu, který nás čeká zítra a na závěr dodá - "Přidělím Vám ubytování dole a pošlu s Vámi Klíčnici" Poděkujeme a jdeme ke schodům ve věži a ty se doooost dlouho kroutí v protisměru a opravdu vedou dolů. První jde Frodo, pak já a na závěr tmavovlasá dívka v modrém.

"Jak dlouho se znáte s panem Frodem?" ptá se mě ze zvědavosti. "S Frodem se znám dlouho, dokonce ho znám ještě dříve než..." Větu nedopovím, protože jsem se doslova lekl toho, co by ze mě vypadlo (co by ale ze mě vypadlo, to netuším)

Věž a schody byly natřeby spíše do šeda, ale nyní jsou před námi bílé dveře. Klíčnice mě oběšla, postavila se ke dveřím, dotkla se jich a řekla: "Zkuste je otevřít silou". Dveře nemají kliku a tak prostě po vojensku pěstí zabuším na dveře, divže se jimi neprolomím dovnitř. Na dveřích se objeví červené runy a milý hlásek mě informuje, že Pelin a Frodo mají nepřítelele za dveřmi. Kouzlo tedy funguje a tak mě Klíčnice po nějakém zakouzlení informuje, abych teď přiložil dlaň levé ruky k levému kraji. Činím tak a v duchu prosím dveře, aby mě vpustily dovnitř. Ruka mi zůstala na dveřích doslova přisáta, lehce přitáhnu k sobě, dveře kovově cvaknou (jako když v práci povoluje elektromagnetický zámek na dveřích technických místností u mě v práci), načež začnu tlačit dovnitř, to už má ruka ze dveří odpadá. Po otevření dveří vejde dovnitř Klíčnice, Frodo i já.

Klíčnice nás provedla skrz širokou předsíň (opět šedé barvy všude, kromě stropu) jež je zcela bez nábytku vyjma oberce, přes další dvoje dveře do úzké chodby, kde vyčarovala dveře zvlášť pro Froda a zvlášť pro mě - prý elfí a hobití pokoj s koupelnou. Frodo se odděluje a já se jdu samostatně (ani nevím kam šla Klíčnice) podívat k dalším dveřím, jimiž ráno půjdeme na audienci(?). Z nějakého důvodu jej Klíčnice nazvala "školní vchod"

Ale už v tuhle chvíli se mi sen pod rukama doslova potrhal a já se předčasně probudil.

Ke snu jenom tolik: Na posledním RVHP jsme nepokračovali v naší hře, kde mám postavu Vahary a tak mi to zřejmě chybělo. Každopádně sen je remake, takže znám jeho dvě pokračování - jedno z nich ohodnete sami, ranní výhled na Horu Osudu tedy nic moc, zvlášť když jsem tam měl s Frodem doletět (zřejmě stylem já s křídly držítc Froda kolem pasu)