Pokud člověk pracuje už i ve snu, pak je něco špatně. A když tyhle sny má tři za jednu noc...
V prvním snu jsem byl jednoznačně někde na táboře, kde na fotbalovém hřišti postavenýách ihned za chatkami stála skupina vedoucích a větších dětí a na ně útočil kluk - jmenovec mého kolegy V*. Na hlavě měl vyrostlé malé parohy daňka. Já stojím na kraji hřiště s mnohem menší skupinkou lidiček. Až na třetí zavolání "Peline" respektive "Peline pomoc!" zareaguji a přivolávám si klučinu k sobě. I na mě zkusí slovně zaútočit i s naznačením, že mě parohy nabere,ale já na něj řeknu: "Tobě někdo řekl, že shodíš parohy tím, že budeš dělat blbosti, že" a zní to, jako bych oznamoval holý fakt. Kluk, který je (i v reálu) vyšší jak já, se zarazí a pak přikývne...
Sen skončil a já se probudil. Na budíku bylo 2:30 a mě bylo jasné, že ve svém současném stavu mi nepomůže to, že se otočím na druhý bok a budu spát dál. Ve snu mě totiž zaujala zvláštní kombinace. Proč mě přivolávala na pomoc vedoucí, jež je v reálu mojí kolegyní z pomočky P* a na tábory se mnou nikdy nejezdila a proč toho zlého představoval kluk, který se mnou hrával GURPSy a rovněž na táboře nikdy nebyl? Pocit, že se mi v hlavě i po probuzení honí "milion" myšlenek, mi klidu nepřidal.
Po otočení peřiny (horkým a propoceným navrch, a chladným na tělo), naklepáním polštáře a otočením na druhý bok jsem zabral. Tedy až poté, co jsem minutku věnoval nad zamyšlením se nad snem, protože jsem si chtěl uvědomit, jak jsem klukovi pomohl. Ve snu to bylo, zpotil jsem se u toho, ale nepamatoval jsem si to.
Stojím na zastávce autobusu, odkud jezdím do práce. Jenže tentokrát je za mými zády navíc nějaké stavení (naše pobočka) a já čekám na dodání nějakého toho materiálu.Je tma a já držím v ruce svojí stolní lampičku, je v zásuvce a svítí. První a poslední auto, které jede "zespodu" je právě náš náklaďák, ale snad aby mě naštval, tak zastavil v protisměru na kraji silnice, aby mě naštval a já to měl dál. Než to ale začnu řešit, otočím svítící část "dolů" a komusi, kdo je skryt ve tmě, pošlu tři bliknutí. On mi zpět poslal bliknutí dvě (stejně jako já zastiňoval rukou svit nějaké lapmy či baterky).
Pak ke mě přišel řidič a byl na mě slovně hrubý. A to si chlapec naběhl, protože jsem se na něj zatvářil naprdle, rázně se na něj rozešel. Lampička v mé ruce je stále, jen vylétla ze zásuvky a zhasla, ale řidič raději odcouval až ke dveřím náklaďáku. Nechávám mu pocit bezpečí, stojíc na konci náklaďáku, ale řeknu mu něco na téma, ať to na mě nezkouší a kouká makat.
Sen končí a já si uvědomil, že je to na základě jisté skutečné události se mnou a řidičem náklaďáku - nepřekvapivě - opět na pobočce P*. A to bylo kolem čtvrté hodiny ranní, neboť jsem slyšel naší kočičku, kterak hraboší na záchůdku, neboť si v bříšku dělala místo na snídani, kterou touhle dobou dostává, neb další člen naší rodiny má v tuto dobu také přestávku ve spaní. Pravidelnou...
Ve třetím snu také pracuji - řeším faktury za natáčení akčního filmu "Bruce Lee v Praze"(?), jehož se účastnily i modernizované tramvaje T3 linky 17, sledoval jsem zkušební projekci denní (resp. spíše noční) práce. O chvilku později dojíždím tramvají na zastávku, jež ve svých zápiscích na blogu označuji *P (ano, tahle zkratka se mi tedy objevuje ve všech popiscích mých dnešních snů, byť nyní v jiném významu), přejdu silnici do místního parčíku a zde ony faktury jež držím v ruce začnu projednávat....
Na budíku bylo 5:10, počkal jsem si v posteli do 5:15, kdy budík sepnul, já s brbláním vstal, a šel si řešit snídani...
