Dnešní brzce ranní sen mě lehce překvapil a přemýšlím, jestli to byla Repríza, nebo naopak dokonalý Remake. Ale hlavně - k hodně hořkému tématu, jak se ukázalo dnes dopoledne a odpoledne.
Pohybuji se mezi pobočkami A* a B* a řeším si své pracovní problémy, jež si stručně značím na papír velikosti A4 (ať už kvůli výkazu práce nebo kvůli dodělávce u sebe), až dojdu dozadu, kde sedává vedoucí oddělení H* velkého města. Tam mi smutně naznačuje, že byla vyhozena. A tak si na A4 značím její jméno a než si vedle toho jména napíšu "zrušit", přichází její tři podřízené a říkají, že drží se šéfkou basu a končí dobrovolně taky. A tak si píšu i je, pak udělám svorku a to "zrušit" napíšu jen jednou.
A samozřejmě musím jít za vedoucí novou, kterou pozdravím (což je shodou okolností paní, jež byla mou vedoucí v jedné z mých předchozích pracích) ta mi pokývne a já jdu pryč. Jenže jak jsem trošku duševně mimo, tak jsem automaticky na chodbě odbočil doleva místo doprava a prošel dveřmi, půlící budovu na českou a "německou" část, jež má velmi vznosné dveře kanceláří. Uvědomím si to relativně rychle a vracím se k těm půlicím dveřím. Jenže je na nich zařízení, jež je automaticky zavírá a bohužel i zavře. A z této strany je koule. Samozřejmě je tu i zámek, jenže nemám klíč.
Tím pádem touto chodbou projdu už potřetí. což se nelíbí nějakému chlápkovi, který na mě vyjede, co že tu jako chodím sem a tam. Podívám se po něm a vyhodnotím to tak, že neřeknu vůbec nic a jdu ke schodům. Poté co je začnu scházet se ten chlap ke mě přiblížil k levému boku a zařval na mě: "Tak co? Také si poléval Ježíše Krista vodou?!?" Podíval jsem se po něm a v klidu odpověděl: "Promiňte, nerozumím vám". Chlap se rozeběhl ze schodů a zjevně oproti předchozím chvílím je na něm něco jinak. Aha, nemá kalhoty...
Sen skončil asi tak 20 metrů před turnikety, v reálu na budíku bylo 3:20 a fakt se mi nechtělo spát. Po dvaceti minutách jsem si udělal veškerou hygienu, co jde udělat u umyvadla a na záchodě, což mi kupodivu pomohlo v pokračování spaní, takže jsem zvládl ještě jeden cyklus spánku, jež u mě trvá nějakých 90 minut.
Je mi úplně jasné, že sen jednoznačně reagoval na to, co se kolem mě děje, protože ten samý sen minule přišel v podobné situaci. Každopádně dnes oddělení H* velkého města opustila další pracovnice ve zkušební době, od určitého (mě neznámého) data prostě na tomto oddělení není nikdo nový schopen vydržet. A mě hrozila situace, kdy bych svým chováním si za sebou v oblasti pracovních věcí skutečně dveře zavřel a nemohl bych se vrátit. Ale o tom až v tradičním shrnujícím příspěvku, jež napíšu v pátek či v sobotu...
