Jsou v blátivý cestě koleje?
Podobně jako Hana Zagorová v této stařičké písni se ptám, jestli v té blátivé cestě jsou koleje, ve kterých musím jít. Musím? Sledovat, jak se kolem mě lidem, které mám rád, ne úplně daří a já, ač se je snažím zvedat či udržet na nohou či v chůzi nevidím pokrok (až na čestné vyjímky). Ba co hůř, občas se tam vyskytne i nevděk různého typu... A přitom jako bych měl i problémy sám se sebou, ale neuměl je pojmenovat. Pojmenovávají je však jiní...
Jsem teď na S*, všichni kolem mě, včetně psíka, už spí. Jen já tu sedím v podkroví ve "své" posteli, poslouchám šumění jezu (a jekotu opilých lidí zpoza řeky S*) a přemýšlím.
Z* dnes před I* vyslovil velkou pravdu. "P* má dneska divnou náladu". Ano, bylo mi totálně jedno, jestli pojedeme na pobočky a v jakém pořadí, bylo mi jedno, jestli pojedu na S*, doslova jsem řekl: "Budeš mě muset na autobus do S* odnést". Prostě totální REZIGNACE. I* mě sice trochu vyburcovala, jenže...
Jenže až přestup v Praze a blížící se S* mě konečně popostrčily přes hranici negativity, rezignace a rozčarování a pak už mi ani nevadilo, že jsme díky "simulování" autonehody u přechodu pro chodce projeli dvojkilometrovou kolonou za 55minut a nabrali stejně velké zpoždění, zvláště pak, když kamarádka také vycítila, že nejsem OK a vytáhla mě na kafe do zahrady v okamžik, kdy se začalo šeřit a já měl možnost pozorovat mladé a tím pádem i malé netopýry, počítat hvězdy na nebi, poslouchat šumění jezu, ale hlavně si popovídat, či v mém případě hodně poslouchat a nadhazovat témata...
Přesto ale otázka zůstává: Jdu cestou, kde jsou v blátivý cestě koleje? Není čas vybočit mimo? Nebo koleje vedou správným směrem a stačí jen zrychlit?
