Zdálo by se, že tento sen měl patřit časově do jiné doby, ale já jej řadím do doby, kdy už na svět přišla magie a byla hojně zneužívána. A také bych řekl, že některé jiné zdroje už byly nedostupné... A je to můj jediný sen z noci na S*
Mám-li ten sen popsat od začátku, tak ve scéně první potkávám lidi ze spolku, jehož jméno se na tomto blogu nevyslovuje (a tudíž ani nevyskytuje), a prožívám s nimi trošku výcviku, trošku jídla a také trošku spánku.
Ve scéně druhé se ocitám v garáži, kde si někdo z klasické školní lavice začat vyřezávat šasi na motorku, ale chybí v ní ještě to nejdůležitější. Motor. O kolech nemluvě. V této scéně se scházím já a ještě čtyři lidé, přičemž toho jednoho v reálu neznám. A ten nás vytáhne na akci na Slovensko.
Ve scéně tři jedeme Škodou Oktávií, já sedím vzadu na stření části a sleduji okolí. V první části jízdy si pamatuji ze začátku louku, kde si má neteř se svými dvěma dětmi a dalšími členy rodiny hraje, co mě (nuceně) nechává chladným. V další části se pamatuji výhled na jisté slovenské kopce....
Ve scéně čtyři jsme na široké třídě, uprostřed níž jezdí tramvaje (resp. jezdily by, kdyby...) a jež je lemována panelovými domy z dob "staveb mládeže", ostatně proto se blízká zastávka jmenuje ČSM* je to tu postaveno dost reálně ke skutečnému stavu, ale...
Na chvilku odbočím od popisu a dodám, že v téhle scéně jsem se octl už poněkolikáté a vždy zde něco řeším a přijde mi, že se mi z této scény nikdy nepodařilo odejít ze ctí.
Vždy musí být v protější radě baráků několik bytů vypáleno takovým stylem, jako by tam hořel "termit", dnes kupodivu nic takového nebylo, vše bylo vyspraveno, dokonce plastovými okny. Ale i tak bylo vidět že co jeden byt to rámi oken jiné barvy, byť se některé barvy nepravidelně opakovaly.
My všichni na naší straně lezeme na lešení domu, protože se chceme ne úplně legálně dostat do jednoho bytu, kde má být něco co potřebujeme. Já lezu mezi posledními, neboť své mrštnější (mladší) kolegy jistím. Dívám se na přilehlý panelák postavený napříč (tudíž neodpovídající realitě) a sleduji , hlavně to, aby někdo z nás nepanikařil
"Hardisk je pryč, vypekla nás" křikl kolega, který po lešení přiběhl ke mě zpoza rohu a už ti čtyři slézají dolů jako veverky. Jsou oblečeni v tmavém obleku se sakem, takže dole na ulici docela zapadnou a náhoda tomu chtěla, že se jim do cesty připletla dívka v černém.
Sebrali jí dokonale, obklíčili ji ze čtyř směrů. Zjevně to byla všemi mastmi prohnaná dívka, anebo hoši chtěli hrát na drsňáky, prostě jí každý přiložil hlaveň revolveru k hlavě. Mohlo být hotovo, ale
"Pomóc, pomocníci VB" zařval kdosi, možná komplic té holky, načež nastala taková panika mezi náhodnými chodci, že začali běhat všemi směry, načež by normálně se naměstíčko mělo vyčistit, ale panika lidí byla taková, že jak se ta zpráva šířila, tak zřejmě nikdo pořádně nevědět, kde jsou, takže ještě desítky lidí průběžně probíhali skrz náměstíčko.
Bohužel, mezitím někdo z těch čtyř vystřelil, zřejmě po tom křiklounovi, a to bylo definitivně špatně. Slezl jsem dolů, kde už stál jenom ten cizí hoch, co s námi byl na akci. "Tady máš slovenský techničák, nikdy jsem tě neviděl a svoje alibi si zařídím sám" řekl jsem mu příkře.
Klukovi to bylo asi žinantní a tak mě v počínajícím večeru začal odvážet domů. Sen skončil v blízkosti objektu R*¨
Na závěr dodám, že žádné další jedoucí auto jsme neviděl. Stojící ano, v dobrém stavu...
