Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

sobota 2. září 2017

Sen s písničkou

Ve svém snu se pohybuji v levitační poloze - v té svislé - ve svém bytě, pokojíček kde skončím je ale vybaven postaru palandou.
To je mi ale jedno, protože ono létání mi jde dobře, plynule a ladně. Jsem šťasten tak, jako snad  nikdy v životé, a co víc! Do téhle totální pohody mi hraje jímavá píseň. Tahle:


A tady by popisek snu mohl úplné klidně skončit a tak dodám už jen drobnosti. První patří snu, v něm jsem s koncem písničky přešel na druhý stupeň létání neboť již na to byl čas.

Další dodatky.

Sen se mi zdál ve čtvrtek ràno, tedy tésně před akcí na pobočce F*.

Teď při psaní brečím, nevidím na psaní, mám opuchlý a plný nos a přitom se usmívám... Příznak totálního štěstí... Nádhera :-)

PS: Písničku znám delší dobu, večer před snem jsem si ji hrál 2x