Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 3. září 2018

Je to (ještě) Osud, nebo škodolibost?

Tento příspěvek jsem antedatoval na hodinu a minutu zpět do doby, kdy se mi to dělo.

Jak jsem psal v předvčerejším postu - Shrnutí uplynulého týdne (35/2018) - celý týden jsem něco ztrácel a až do sobotního svatebního poledne tyto ztráty zjišťoval. Ztrát bylo víc, některé jsem ani nepopisoval.

Dnes ráno asi tak v 5:45 vypadl snad v celém městě proud, takže jsem skočil do auta a vyjel do práce. Proud mezitím naskočil, ale při parkování před pobočkou B* bylo vidět, že je celá bez proudu (skrz okna bylo vidět svítící nouzové osvětlení)

A protože byl první den v měsíci, až v 10:15 jsem se skutečně zastavil,nadechl a začal dopisovat tento post.

Nejdůležitější okamžik ale byla právě ta dnešní šestá hodina a čtvrtá minuta spolu se zmíněným sobotním  postem.

  1. Telefonát: "Tvá průkazka na autobus ležela na parapetu okna v kanceláři ......, přivezu ti jí"
  2. Zdroj od notebooku nalezen na zcela viditelném místě, kde navíc překážel.
Oboje přišlo ve stejnou chvíli s rozdílem snad 30 sekund. Kancelář v den ztráty průkazky na autobus prohledána, dokonce bylo prohledáno vícero kanceláří. V případě zdroje to pak bylo místo, kolem kterého jsem při odjezdu na svatbu prošel, leč zdroj neviděl.

Chápete to někdo? Já ne... Ale alespoň si nemusím zpívat písničku o ztrátách věcí