A tak, aby tu bylo něco reálného tak sem opět dám výsledkové obrázky z jedné hry, opět jsem totiž vyskočil jako nejlepší hráč:
Kdo si dá tu práci, tak předchozí obrázek byl hodně podobný, vítězil jsem také s postavou jménem Valla ale v součtu horního řádku jsem byl horší než nyní
Ale k práci:
Ono totiž to, že hned zítra jedeme k šéfovi "na kobereček" a v podstatě celým právě uplynulým týdnem se linuly odezvy na toto téma, neboť v úterý jsem svolal poradu a na kolegy to vybalil. Mimo jiné o tom, jak jedna skupina lidí volala našemu šéfovi a co z toho bude, a taky o tom, jak druhá skupina si mě zve do kanceláří a promlouvá mi do duše... Problém je, že obě dvě skupiny nezpůsobují jen čiré dobro, ale má to odezvy špatné. A to nejenom pro moji psychiku, ale u té první skupiny se to obrátí proti nim. Cítím to :-(
Každopádně šéf správně pojmenoval to, co se u nás děje - mí kolegové si v tomto týdnu vybírali dovolené a také si ji plánovali do konce roku. Šéf si nemohl povšimnout, že já nemám naplánováno nic. Tedy v papírovém kalendáři ano, ale v docházkovém systému to nemám přeneseno. Takže budu muset vzít křišťálovou kouli a uhodnout, zdali počasí bude vyhovovat mým přáním.
Ale k dění - ve čtvrtek a pátek jsem byl sám v kanceláři a chyběl i další kolega, takže jsem opět najel na starý způsob odbavování problémů, jenomže jsem si neuvědomil to, že mám ve čtvrtek zubaře, takže mi to mé plány trochu rozbíjelo a určitou část pátku musel dát na oltář dodělávek.
Jak čtvrtek, tak pátek ale dal "vyniknout" jedné mé vlastnosti, jíž pozoruji na sobě už delší dobu. Když je mi totiž nabídnuto něco, co jsem si mohl zařídit sám, přestože by mi to usnadnilo život (v pátek odvoz z pobočky F* rychlejším způsobem,) umím být poněkud nepříjemný, ale neumím říct "NE"
Ono se to nezdá, ale cestování v MHD (a dalších podobných prostředcích) má pro mě tu výhodu, že než dojedu na druhou stranu, uplyne o dost víc času, než při jízdě autem, a hlavně tam typicky nebývají kolegové a kamarádi, takže mohu rozjímat a nejsem rušen okolními podněty.
A že k přemýšlení třeba ve čtvrtek důvod byl, protože jsme s kamarádkou měli další "kafárnu" a opět došlo na sny. Já mohl prohlásit že mám sny klidné (hahaha, návštěva na S* o víkend mě vyvedla z omylu) narozdíl od kamarádky, která má momentálně sérii, jíž jsem si v mém případě před lety nazval "zhoršující se sny", byť u kamarádky je to, "hledání variant cesty ven z kruhu". Obě varianty ale mají jedno společné - sny jsou poněkud traumatizující, což si troufám prohlásit i bez toho, abych četl textový výstup z kamarádčiných snů. A snad hned v podělí ráno mi vybude čas si jej přečíst. A pak doufat, že mě něco blikne v hlavě a naleznu řešení.
O mých snech v dalším postu
