Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 7. ledna 2019

Shrnutí (1/2019) + pondělí 7.1.2019

Do dnešního shrnutí musím zahrnout nakonec i pondělí navíc....


Tenhle týden začal Silvestrem, jež pro mě byl po delší době silvestrem pracovním a ... už jsem to na blogu popisoval - Silvestr 2018 - a ani není co dodat, což je možná dobře.

Na Nový rok jsem se pokusil vyvolat kouzlo, které je popisováno pořekadlem "Jak na Nový rok, tak po celý rok",  kdy jsem dopoledne z domova něco  "pošolíchal" v práci a pak jsem chtěl točit hned dvě videa pro OMSI.
Jenomže už i nad činností pro svoje potěšení, tedy OMSI se smrákala mračna a nedotáhl jsem ani jedno video do konce. Ano, opět jsem mimo jiné zabloudil v Kralových Varech...

Víc mě ale štvala hra, která se jmenuje Subnautika a je to hra typu survival, tedy postavička za kterou hrajete se dostane někam, odkud jí nikdo nemůže zachránit a - starej se hráči. Takže jak ten blbec sháním olovo, abych ho ve své továrně s dalšími materiály přetavil v antiradiační oblek, a mohl vstoupit do další lokace, ale ono nic. Popis kamarádů, kde ho měli oni mi nepomáhal....
(update z pondělí nového týdne: Už ho mám, měl jsem ho prakticky na dosah, cca 100m od ztroskotání - pouhé tři hodiny hledání ve hře.)

Středa 2. ledna pro mě znamenal 10 zásahů na nějaký výpadek, jenomže to byly akce časově náročné, potřeboval jsem na ně osm hodin, což je pro servisáka "prvního sledu" nemyslitelné - pokud nejsem schopen závadu odstranit do nějakého limitu, znamená to, že je to něco většího a měl bych to předávat "výše" nějakému specialistovi. Jenomže já si to raději vyřešil sám, než aby to bylo řešeno dny a týdny.

Čtvrtek 3. ledna pro mě byl nejhorším dnem, protože na oběd, který mám vykonávat na pobočce F* v 11 hodin, případně v 11:30 jsem se dostal až ve 12:50 což pro mě znamenalo zpoždění dvě hodiny, jež se mi podařilo na poslední chvíli zkrátit o 10 minut, ale to jsem mnoho práce na pobočce P* musel odložit a nechal jsem se i zatajovat, že už jsem pryč z pobočky, což je ta nějvětší prasárna, za níž se stydím, a kterou jsem v tomhle roce už stihl udělat. Naštěstí se mi "povede" jen jednou ročně, ale to bych se na ten oběd nedostal vůbec... Za celý den jsem se nezastavil, šel jsem z řešení problému do řešení jiného problému.

Jak vypadala kafárna si umíte představit - já se zavřenýma očima sedíc v nejtemnějším koutku restaurace, znaven ale přesto duševně na výši natolik, abych odpovídal na otázky a vyprávěl. Samozřejmě kamarádka mi neprozradila své boly, prý mi nechtěla nakládat, protože jsem jí vyprávěl o problému "tří J*". Do dneška nevím, co to přesně je, a tiše doufám, že to jsou jen divoké sny. V práci jsem si udělal posléze i odpolední směnu.

Výsledek čtvrtka ale znamenal, že veškerou práci, co jsem měl na budově A* naplánovanou, jsem musel odložit a objet všechny pobočky znovu. Zaspal jsem o hodinu a i díky tomu jsem se z poboček F* a P* vrátil až ve 13:30 a tím pádem začal druhou odpolední směnu plnou papírování.

Hodinu před koncem odpolední směny jsem začal mít šťouravou náladu, papíry už majíc v relativní pohodě. A tak jsem začal honit kostlivce kolegy, kdy několik měsíců není schopen napsat kód jedné křížné kontroly v systému, který ho loni učil dělat náš společný kamarád A*. Přestože jsem v daném jazyku neprogramoval dost dlouho, dokázal jsem to napsat, protože jsem věděl, co chci aby to dělalo, takže jsem spolu s online nápovědou pouze hledal, jak se "to" řekne v onom konkrétním programovacím jazyce. Hlavně A* to připravil s mým kolegou Z* tak obecně, že to tam šlo připsat relativně v pohodě, to nejhorší bylo naformátovat ty hodnoty tak, aby si odpovídaly při porovnávání.

V sobotu se u mě objevily všechny tři mé praneteře a protože již všechny tři umí chodit, bylo zábavné sledovat, jak se mezi sebou chovají a hrají. Překvapila mě prostřední praneteř, protože to vypadalo, jakoby podědila vlastnosti od svého strýčka (mého synovce), vyblbla se se stavebnicí typu lego a stavěla nám "Startrekové lodě". Samozřejmě přišli i jejich rodičové a i jejich babička (má sestra), takže opět výroba kafí, pití pro holky a tak...

Neděle a výlet na RVHP, kde jsme hráli hru Talisman. A protože to je hra na hodně hodin, tak jsme ji ani nedohráli. Skončila kontumačním výsledkem, kdy dva jediní přeživší *Č a já byli v patu. Já měl potřebný talisman, ale stál po magickém vichru odfouknout na úplný začátek mapy. a *Č stál na předposledním políčku mapy a nemohl tam ani zpět, protože onen talisman neměl. Což znamenalo, že až by se mi po X dalších hodinách podařilo dorazit na stejné políčko, tak by mezi námi proběhl "bratrovražedný" boj a vítěz by si došel pro výhru...

Takhle tedy vypadal můj týden spolu se čtvrtkem a pátkem, kdy jsem se v práci nezastavil a to nemluvě o středě, kde problémy byly většího rázu. Prostě a krásně: Kouzlo Nového roku se mi nepodařilo správně vyvolat...

Pokračovalo to právě pondělím, kdy se mi podařilo prolomit večer prokletí té hry Subnautica, ale současně řešil - opět - pobočku F*. Telefonát - spadly jističe, po nahození nefunguje třetina baráku, asi chyba v serverovně. Nějak mi to nesedělo, takže jsem sedl do auta, zvlášť, když prý smrdí rozvaděč. Dojel jsem na místo a tam zjistil, že opravdu smrdí rozvaděč, ale že už všechno funguje.

Bylo mi to hned jasné - ten pán, co dělal na této budově revizi, tak nedotáhl šroubky v rozvaděči, přívodní drát začal  jiskřit, ohřál se a odpadl, čímž poshazoval další jističe. Díky tomu vychladl, ohnul se zpět, opět to zajiskřilo, zahořel prach a drát se připekl na svorkovnici, díky čemuž to všechno jakžtakž fungovalo, ale zářivky ve světlech, které byly na dané fázi ošklivě poblikávaly. Co to dělalo s počítači, jež měly tu smůlu a byly na dané fázi si raději ani nepředstavuji. Proto jsem všem zakázal používat mikrovlnky, rychlovarné konvice a další tyto nepotřebné přístroje a nechal vedoucí shánět elektrikáře. Sehnala ho během dvou hodin, a byl to frajer - za provozu dotáhl všechny šrouby a pochopitelně, ten jeden byl volný o dost víc. A najednou vše začlo lépe fungovat dokonce i to, co dříve ne. (bezdrátový přenos) Tudíž ten šroubek dělal do té fáze nějaké to rušeníčko už delší dobu. Nebo nevím co to bylo...

Každopádně tedy byly potřeba tři dny, aby se vyřešily všechny problémy na pobočkách F* a P* a to bylo jen několik svátků...