Tak tedy - další Silvestr za námi.
Pro mě byl silvestrem pracovním, už v 6:00 jsem vartoval v práci a čekal co přijde. A taky zachraňoval jednoho svého kostlivce, protože díky své nemoci jsem nenastavil jedno zařízení tak, jak chtěla jistá vedoucí. Já po ní sice chtěl jisté upřesnění, ale to nedošlo. Takže jsem to nastavil citem podle sebe...
No a protože silvestrovskou služby vyhrávají většinou bezdětní, či ti, co mají děti velké (tu a tam se najde holka, co ale má doma manžela nebo babičku), tak se tu a tam stane to, že se objeví kdosi, co se se mnou v práci od Štedrého dne nepotkal. A potřebuje nastavit nějakou elektroniku. Dnes to byly fitness hodinky... Nedal jsem to, povinná součást párování přes bluetooth byla nabíječka hodinek. Chjo...
A pak opět kostlivec ze skříně. V první den své nemoci jsem dal na helpdesk dvě neudělané věci, které jsem prostě už nestihl. Dnes, po 14 dnech přesně, nebyly udělány. A protože jedna z věcí byl elektronický podpis kolegyně, které by vypršel....
Později už byl klid, o 95% lepší než obvykle.
Na oběd jsem šel s kolegou Z* a kamarádem A* do číny. A světe div se (tedy já se divil) byli tam tři další kamarádi, jejichž počet se i s námi třemi navýšil postupně na 13 lidí. Místní obsluha si nás vyfotila, protože jsme se naštosovali ke kulatému stolu, kam se vejde jen 10 lidí. Jo a ještě dodám, že jsem neznal jen jednoho z nich, u ostatních jsem si vzpomněl alespoň na přezdívku, když už ne na celé jméno.
No a pak přes obchod s potravinami domů. Zde jsem trošku sledoval sport, trošku pohádky a najednou bylo 18 hodin, takže k počítači a ke stažení rolet jsem se dostal s velkým zpožděním.
A tak u počítače hraju chvilku hry s kamarády z RVHP, chvilku jsem hrál i s J*K*, který nakonec také nejel na žádnou akci. A tak jsem měl po Discordu chvilkama přenos od nich z domova, kde si pejsek užívá svůj třetí Silvestr. Asi tak 50 metrů od baráku mají fotbalové hřiště a tam se střílelo skoro furt, takže J* chodil uklidňovat bratrova psa. (Proč ho neuklidňoval jeho bratr, netuším. U bratrovo holky naopak ano...) Já pro změnu sledoval Mourinku, jak si ustala na mé posteli, což v 18 hodin nikdy neudělala, když nepočítám některé předchozí Silvestry.
Ale u nás ve městě se něco děje, protože je, respektive bylo střílení mezi 18 - 23:30 naprosté minimum. V podstatě v prvních 90 minutách vylétlo k obloze několik rachejtliček, což mi přišlo jako malé ohňostrůjky pro děti. Myšleno jako že se děti dívaly :-)
Ve 22:40 bylo vše dohráno a tak opět poslouchám rádio, dopisuji chybějící části blogu a poslouchám jedno rádio, kde hrají jen a jen starší české písničky a v celou hodinu mají kratinké zprávy. Ostatně to rádio mi tiše hrálo i přes hry s kamarády.
No a co mi zbývá do doby, než půjdu spát, kromě jednoho nealkoholického piva? Třeba scénky Šimek+Sobota.
