Pokouším se konat pár věcí pro klid své duše, pro pohodu a tak mě potěšilo, že na serveru, kde se hraje DrD mi v místním adventním kalendáři vyšly hned dvě adventní přání za mé dvě postavy (co přání to jeden den) a když posléze vyšlo přání i třetí mé postavě, jásal jsem jako malé děcko. To třetí přišlo opravdu nečekaně brzy a tvůrkyně kalendáře se předtím tvářila, že dvě přání pro hráče jsou akorát.....
Fakt jsem to potřeboval, protože v práci málem došlo k vyvraždění mých kolegů - než aby zvedli zadek a popošli asi tak 100 metrů do vedlejší budovy a opravili to, navrhli po telefonu uživatelce, aby zavolala mě, který měl být tou dobou 15km daleko, ať jí navedu po telefonu. Asi jsem blb, ale protože jsem teprve hledal klíčky od auta v kanclu, zašel jsem tam za ní a do tří minut měl vyřešíno...
Tenhle problém má totiž i druhou stranu - mí kolegové se totiž s touto uživatelkou stihli pohádat a ta hádka vznikla u jednoho z mých kolegů tak, že na (velmi špatný) stav nábytku v jejím kanclu poukázal slovy "taky byste nemusela mít nic".....
V tomhle týdnu jsem také řešil školní problémy, zkoušku z jednoho předmětu a výuku druhého. U toho druhého předmětu mám ten problém, že jsem nedokázal dát ani zápočet u předchozí kantorky, která šla do důchodu, ani pořádně v hlavě udržet to, co nás učila jako teorii. No, tato nová kantorka učí pro změnu praktické věci z předmětu, ale pokud nechápeme teorii, máme pouze literaturu původní kantorky, protože ona tento předmět učí poprvé v životě. Skoro mám (naštěstí jen chvílemi) pocit, že je učitelka lekci až dvě před námi.
A u téhle učitelky jsem měl dělat i tu zkoušku z prvního předmětu a byl to druhý termín. Jak mohla vypadat má příprava, když na jeden předmět potřebuju mít sedm dní klidu po večerech a já je neměl, si umíte představit a současně si představit i mojí nervozitu. Čím víc se blížil termín zkoušky, tím jsem měl pocit, že tu zkoušku zruším, i když bylo jasné, že v tom případku pojedu na zkoušku do sídla školy.
Šel jsem na řadu druhý, rovnou na ústní (což byl vůbec první předmět, kdy si nás kantor neroztřídil úvodní písemkou), lehoulince se do toho začal motat, ale naštěstí vymotal s 93 body ze sta. To mě doslova rozbouralo, zvlášť když učitelka pronesla něco ve stylu, že mám z naší třídy jeden z nejlepších výsledků a že je vidět, že jsem se to učil.
Podle emailů přišlých z našeho digitálního systému hlídajícího známky jsem ze zápočtu získal plný počet bodů, to mě překvapilo až doma.
Neděle pak byla vyhrazena pro speciální dohrávku dračího doupěte i ta byla překvapivá, rovněž příjemně. Co můj spoluhráč L* dokázal vymyslet bylo chvílemi až neuvěřitelné :-)
