Po delší odmlce opět pokračování volného seriálu, který bych podle snů mohl nazvat Mrak, Mrakomor a Krakonoš, nebo také "nebezpečná inspirace tím, co jsem kdy viděl...
Mrak
Reálná příhoda z mého raného dětství byla ta, že jednoho dne na koupališti se na nás zpoza kopců přišel podívat dešťový mrak, takže jsme šli domů, ale zastihla nás průtrž na půli cesty.
243. sen tedy začíná na koupališti, kde se koupou nevinní občané a snaží se si to užít. V tom vykoukne cíp mraku, já si ho povšimnu, ale jako hloupé děcko nepoznám, jestli je to mrak obyčejný nebo mrak nebezpečný. Tedy nepoznám to hned, ale když už to poznám, ženu se ven z bazénu o sto šest spolu s ostatními a pokouším se běžet do úkrytu, který skýtá jeden z koutů koupaliště plný náletových dřevin. Prááásk, zahřmělo se, zablesklo a sen končí ...
Deště mě trápily v mnoha a mnoha snech i mraky jako takové, což teprve, když se strhla nějaká průtrž a do toho bouřka. Jak tyto stavy bývají v mých snech nebezpečné svědčí následující sen
Mrakomor
(244.) Běžím si tak v dešti a bouřce po městě, bouřka teprve začíná, ale autobusy i tramvaje jsou už raději v garážích. Dobíhám pod stříšku autobusové zastávky jen pár vteřin před tou nejhorší (či chcete-li nejvražednější) částí. A hned jsem se i lekl.
Pod stříškou je schovaný ten, který má deště na starosti, ten který vraždí lidí, ten, který se před vlastním výtvorem musí schovávat. Mocný Mrakomor ! Ten kdo zná starší filmové pohádky, pak Mrakomora v podání Radka Brzobohatého z pohádky o Slunečníkovi, Měsíčníkovi a Větrníkovi zná velmi dobře.
Zdravím "dobrý den" dobržďuji opatrně pod stříškou a pak Mrakomorovi ještě uctivě pokývnu hlavou...
...To nejhorší nad námi přešlo, déšť ustává a už dokonce vidím přijíždět první autobus. Vycházím zpoza stříšky, abych mu dal najevo, že právě s ním chci jet, a ... sen je milosrdně(?) přerušen, takže netuším, jestli se zadařilo odjet, nebo jsem na místě zemřel...
Krakonoš
Reál: Na začátku každého dílu večerníčku vylézá Krakonoš zpoza kopců a rozhodí květiny...
(245.) Jsme doma a chceme se dívat na televizi, je to stará lampová televize, takže chvilenku trvá, než se ozve zvuk a naskočí obraz. Jeden z nás pokukuje z okna a náhle zaječí: "Už jde!".
Okamžitě vypínám televizi, stihnu ještě mrknout z okna, kde už je za kopcem vidět stoupající vršek klobouku, pod nímž je Krakonošova hlava. A jakmile ten uvidí nějakého živého tvora... Okamžitě sebou plácám na zem a tisknu se ke zdi, která by mě měla skrýt před Krakonošovo pohledem.
Zřejmě jsem přežil, ale ze snu to nevím...
Ptáček
Reál: Několik let jsme měli doma andulku, nebo anduláka.
(246.) Jsem venku a zpoza kopce vylezla přerostlá andulka a taky nenáviděla vše živé. A já byl venku a byl vidět. Okamžitě při zjištění co se stalo se vrhám za dům, ale to už mě zasahují droboulinké šipečky a bolí to jako čert. Hned za domem je okamžitě začínám vytrhovat, jenže jich bylo mnoho, takže....
Celá tahle série mě trápila v mládí a pak to přestalo, jen mraky mě občas děsí doteď.
Žádné komentáře:
Okomentovat