Nevím jak vy, ale já cestoval po Čechách nejraději vlaky i autobusy jako dítě a teď, po dvaceti letech, kdy jsem hromadnou dopravu skoro nepoužíval a jezdil auty, se vracím pokorně zpět a rád. Není to ale tím, že bych snad byl líný točit volantem a šlapat na pedály, jen se rád kochám, asi jako doktor Skružný ve filmu Jiřího Menzela Vesničko má středisková, byť s drobným rozdílem – zatím jsem při kochání nikoho neohrozil a nic nerozbil. A věru že je čím se kochat, třeba i jen krajinou, jen je potřeba zvolit správnou autobusovou linku, která nejede po dálnici, ale proplétá se vískami, loukami a lesy.
Měl jsem nedávno potřebu zajet si v sobotu do města Sázava stojícím u stejnojmenné řeky za kamarády a nad internetem bloumal, jakou dopravu, a jakého dopravce si zvolit. Měl jsem několik podmínek: abych zavčasu přijel na přestup do Prahy, v poklidu se svezl metrem na správné nádraží a měl čas vyhledat správné nástupiště, pojedu-li autobusem. Kamarádka ze Sázavy sledovala na dálku mé váhání a navrhla mi použít PID, tedy pražskou integrovanou dopravu. Ó, jak to bylo jednoduché – vědouc, kdy dojedu do Prahy s mým prvním přepravcem, musel jsem na internetu najít jen jeden jediný web, abych se dopravil skrz Prahu na další přestup a pak i pokračoval dál…
Byla to má první jízda s PID mimo Prahu s jiným dopravcem než s Dopravním podnikem hlavního města Prahy, takže jsem se trošku obával, jak to může dopadnout, ale byl jsem velmi mile překvapen – moderní autobus a každá zastávka odhlášená automatem, takže jsem věděl, kde jsem. Ostatně to byl i důvod, proč jsem jako dítě rád jezdil autobusy a vlaky, má matka mi vždy nahlásila, kde jsme a že můžu pospávat…
Jeli jsme tedy linkou 382 nejprve silnicí č. 2, aby pak posléze tato linka uhnula na silnice spravované středočeským krajem. Nu, musím říci, že zde jsem začal přemýšlet, co je lepší – jestli platit více autobusových linek či vozit určité skupiny cestujících zdarma, nebo raději věnovat nějaké koruny na opravu silnic. Musím říci, že některé silničky, kudy tato linka jezdí, by si zasloužily alespoň malého rozšíření do šířky, aby se mohly vzájemně protijedoucí autobusy rozumněji míjet. Současně ale chápu, že linka, která je částečně dotována, musí jezdit i místy, které nejsou hustě obydlené, a nejede po hlavních silnicích, kde by měla menší ztráty. Jenže na hlavních silnicích bych se nekochal tak, jako jsem se kochal zde! Krajinou, která se právě probouzela ze zimního spánku…
