Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

úterý 29. května 2012

Kousající tramvaj

Trošku jsem si dopočítal kompletně popsané sny (a vynechal ukázky) takže mohu zodpovědně prohlásit, že bude následovat tramvajový sen č. 66, celkově pak sen č. 258.

Jako již tradičně jedu v tramvaji mezi oblíbenými zastávkami R* a P*, které jsou na trati z kopce, ale netradičně jedu ve druhém voze u zadních dveří. Tramvaj T3 (v modifikaci T3M3) je poměrně plná, pár lidí stojí, já ostatně taky.

Tramvaj přijíždí k dolní zastávce poměrně rychle a začíná brzdit. Očima si vyměřuji zbývající část nástupiště před prvním vozem a docházím k závěru, že zabrzdit stihneme i s několikacentimetrovou rezervou. Jenže v okamžiku, kdy elektrodynamické brzdění ztrácí účinnost a měly by sepnout brzdy čelisťové (cca při rychlosti menší jak 10km/h) slyším nepěkný zvuk, kterak o sebe pravidelně cvakají spřáhla mezi tramvajemi - jednomu z vozů tyto brzdy neseply a brzdy u druhého z vozů nejsou s to udržet celou soupravu v klidu...

Kdybych byl řidičem tramvaje v reálu, stiskl bych v této chvíli tlačítko elektromagnetické kolejnicové brzdy a bylo by hotovo...

S pocukáváním zastávku přejíždíme, tramvaj vyjíždí z koleji a za křižovatkou perfektně dobržďuje na zastávce autobusu a otevírá dveře.... "Přeci nepojedu v rozbité tramvaji" říkám, protáhnu se kolem člověka stojícího ve dveřích a v klidu vystoupím a se mnou z vedlejších dveří i nějaká dívka či žena.

Odcházím přímo od tramvaje, v určitém okamžiku ale za sebou slyším prudce se přibližující hluk tramvajových motorů, otáčím se doleva a levou rukou odrážím zadní vůz letící vzduchem, který na mě zaútočil. Povedlo se mi to, na rukávu mi zůstaly jen drobné kousky nátěru. Tramvajové vozy opět stojí na zastávce busu, jako by se nechumelilo...

Tady popis snu mohu ukončit, další dění není podstatné.

Nejprve k podobnosti událostí - V blogpostu Velikonoční LARP popisuji událost, jenž se stala mé postavě a postavě Nien, kdy nás družina advrhla a na mě bylo zaútočeno. Můj dnešní sen pokračoval tím, že jsme s onou dámou stáli na kopci, sami, a přišlo mi to dost podobné jako v onom skutečném dění - čili mohlo jít sen reagující na prožitek v minulosti, ale taky to může být něco současnějšího...

V tomhle snu mi vadí i to, že se ostatní chovají jako ovce - v jiných snech, když je šance uniknout, tak to udělají (viz předchozí tramvajový sen - Tramvaj a propiska), nebo mi v úniku zabrání (autobusový sen č. 31 - autobus za ksč)


Také mě překvapuje ta agresivita, kterou mi projevuje neživá věc nikým neovládaná (viditelně) ...

Žádné komentáře: