Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

středa 2. května 2012

"Unesl mě blondýna!"

Nadpis tohoto blogpostu v sobě má chybu, ale v mém snu ji nemá :-) Je to druhý sen z mé návštěvy u řeky Sázavy z druhého dne...


Probouzím se (ve snu) na fakt podivném místě - na sedadle řidiče v cizím autě. Všude kolem je tma. Drcnu do dveří auta a ty by se bývaly otevřely, leč auto je uzavřeno v nějakém kontejneru, anebo na nákladním autě s vysokou korbou a plachtou nahoře. Bleskově kontroluji auto zevnitř a zjišťuji, že:

Pokud nebudu aktivně nic dělat, bude toto auto shozeno na silnici a protože auto má zablokovaný plynový pedál, jednoznačně hrozí, že bych se někde v zatáčkách velmi slušně rozmázl. JE TO ÚNOS, NĚKDO MĚ UNESL V CIZÍM AUTĚ A JÁ, POKUD PŘEŽIJI, BUDU OBVINĚN !!!


Okamžitě musím jednat a protože únosci udělali jednu chybu (nebo mi naopak dali šanci?), mohu si stáhnout okénko a protáhnout se z auta ven a protože je to nákladní auto skutečně zaplachtované, dostávám se velmi snadno ven.

Okamžitě se vznáším do vzduchu, nabírám rychlost a mám zdravé naštvání - tohle musím zarazit. Střílím (kouzlem?) do zadního skla kabiny náklaďáku a dlouhovlasý blonďatý muž či žena se okamžitě po roztříštění skla kácí doprava, aby mi zabránil/-a se trefit lépe, ale jede stále dál a dál, občas musí hmátnout z lehu na volant.Tím ale dává možnost mě ...

Po nějaké chvíli, kdy je dotyčné osobě jasné, že mám vrch, (i když bychom se mohli honit dost dlouho, pokud já chtěl získat únosce živého), začíná auto prudce brzdit a já přeletím. Ihned dělám otočku a vyčkávám. Ta blonďatá osoba, vypadající jako hubená blondýnka si obešla auto tak, jako by si chtěla ověřit, že nejsem svůj bratr, kdo ji obtěžoval a pak předstoupila přede mě, držíc se za břicho (ale tam se spíš uhodila, než abych já dokázal střílet do zatáčky - tj zezadu do břicha :-) ).

"Unesl jsem tě, a už mě to nebaví" řekl mi onem muž vypadající jako hubená dlouhovlasá blondýna a dodal mi i pár údajů do mé děravé paměti, protože jsem si vůbec nepamatoval, jak jsem se do téhle šlamastiky dostal. Bylo to prosté - u nemocnice v M* si dle vyprávění muže postavila stánek věštkyně a já do toho stanu prý vešel, ale po svých už neodešel. Okamžitě jsem se tam rozletěl, stánky před nemocnicí našel, ale žádný takový, který by od pohledu patřil věštkyni.

Pak mě probudilo auto, které se pod mým oknem pokoušel otáčet v úzké ulici "na pětníku". Mám dojem, že některé kulisy z tohoto snu bych měl znát z nějaké dřívější doby, ale je to jen pocit, který neumím upřesnit...


Aktualizace 3.května 2012 21:20


K onomu tučnému odstavci - tohle mě napadlo ve snu a napadlo by mě to i v reálu, protože jsem už nějaký takový sen měl - na téma: Nedobrovolná jízda v autě se zablokovaným plynem, přičemž podobný problém řešili i ostatní, co kolem mě jeli - kdosi mocnější než my tenkrát pořádal závod...