Tomu neuvěřím

To, co nevidíte, je chodník (29.března 2013 cca 6:15)

 Celý dnešní den mám pocit, jako bych nevycházel z údivu. Třeba hned dnes ráno - aby napadl sníh 29. března ve výšce 300 metrů nad mořem, to tu snad nikdy nebylo - já sám touto dobou už mívám na autě nazuty letní pneumatiky. Uvidíme, co tomuto záběru z jara, o velikonoční svátek zvaný "Velký pátek budu říkat za pár let, jestli budu věřit sám sobě :-)

K neuvěření je také chování mých "řídících" počítačů, které mám na pobočkách pro případ, že potřebuji něco "odřídit" na LAN sítích pobočky. Neinstaluji na ně nic navíc, pouze absolutně služební nutný software. A bum ho, hned dva počítače měly včera a dnes potíže s DOT.NET. Jakoby lusknutím prstu je prostě nějaký problém, jež podle všeho vnesl nějaký update z Microsoftu, ale proč jen dva - co je jiné na těch ostatních PC v jiných pobočkách?

Avšak vůbec největší šok a znechucení jsem získal večer...

Právě před dvěma lety jsem tu měl příspěvky na téma věřící (teoretický Téma: Věřící a dva praktické příspěvky: Ad: Téma - Věřící a Půlnoční error(-y) ten poslední příspěvek je mladší), abych se dnes opět ocitl blízko kostela.

Nebyl-li by dnes "Velký Pátek" tedy pro křesťany sváteční den, začala by pobožnost úderem 18-té hodiny a tak po 50 minutách by bylo dokonáno, dnes běžel "program" už od 17-té hodiny a to Křížovou cestou, Pašijemi a slavnostní bohoslužbou, jež měla plynule začít od hodiny osmnácté.

Já sám svoji rodinu do kostela nepřivezl, byl jsem naopak rád že jsem dojel v 17:45 zblblý z dění v práce a pak čekal až do hodiny devatenácté, než byl konec veškerého dění a já mohl všechny odvézt domů. Díky tomu jsem ale měl dostatek času se rozhlížet kolem sebe na dění před kostelem.

Tak jak jsem v prvních dvou zmiňovaných příspěvcích sledoval předčasné odchody a v posledním zmiňovaném příspěvku pozdní příchody, měl jsem dnes na očích obé.

Ano, chápu, že někteří nechtějí jít na Křížovou cestu, či poslouchat Pašije,  že tedy přijdou chvilku před osmnáctou hodinou, tiše vstoupí a zasednou na nejbližší volné místo (bylo jich volných dost, takzvaní sváteční věřící chodí až na nedělní bohoslužbu), takže příchody do 18:05 jsem bral jako normální, a u svátečních věřících, kteří se přeci jen v minimálním počtu objevili, chápal, že nechtějí mrznout v kostele na "nepovinných věcech", nebo že netuší, že dění v kostele začalo dříve.

V 18:20 se od motorestu objevila tříčlenná rodinka - cca 15-leté dítě v šedých kamaších a svítivě růžové bundě, ona v modrých teplákách a relativně normální bundě, on taktéž v relativně normální šedé bundě, ale v sepraných riflích přes stehna továrně "záplatovaných" velkými světlými záplatami . Tiše doufám, že u motorestu jen nechali auto a nešli od večeře, ale už chápu, proč v některých státech mají náboženskou policii - zrovna tato trojka by měla být veřejně bičována za neúctu k Bohu, protože zatímco jiní pozdě příchozí alespoň (přede mnou) do kostela spěchali, tahle měla čas si sdělovat dojmy, o oblečení nemluvě...

Nemohl jsem tomu uvěřit až tak, že jsem nevytáhl ani mobil, abych si tuhle trojku zvěčnil pro blog (s rozmazanými obličeji, pochopitelně)

Vědouc, že se jako "nevěřící" mohu vloudit do kostela do předsálí i při bohoslužbě, jsem toho o chvilku později využil (venku byla vlezlá zima) a vyčkával dívajíc se přes sklo dveří do kostela, kdy přesně se bohoslužba slova změní na bohoslužbu oběti - jak píšu v  Téma: Věřící, někteří  lidé se nemohou přímo účastnit svatého přijímání a tak mi kamarádka mající teologické vzdělání vysvětlila, že někteří mohou odejít předčasně. Udělala to jen jedna paní....

Když se pak vytvořila fronta na svaté přijímání, povšiml jsem si u jedné postarší dámy, že má poměrně křiklavě obarvené vlasy do rezava a tato dáma si šla pro hostii mezi prvními. Pomyslel jsem si něco o odvaze barvit si takto vlasy a podržel si ji na chvilku v paměti. Ani skoro nebylo proč, protože když už stálo ve frontě před knězem cca pět maminek s dětmi, milá paní se sbalila a prošla kolem mě ven. Jen asi pět vteřin jsem si myslel, že jde na záchod si ulevit, ale kdepak, paní to ostře napálila směr zastávka autobusu...

Mělo ale přijít do třetice - náhle v lavici vstala paní, rychlým krokem vyšla ke mě do předsíně, cestou vytahujíc mobil. Kvituji, že měla vypnuté zvonění, ale dávat přednost mrzkému mamonu před bohem?!?

Ještě dnes odpoledne jsem měl cukání, že bych se měl konečně přemoci a začít chodit na bohoslužby pravidelně, ale vědomí, co za "zvěř" chodí taky do kostela, mi tyto choutky opět na dlouhou dobu překazilo. Bohužel, nemám v sobě tolik odpuštění a míru, abych se nad toto vše povznesl...